Karel Roden

Karel Roden pocházel z herecké rodiny, jeho rodiči byli herec a režisér Karel Roden (1891-1961) a herečka Anděla Šedivá-Rodenová, která vzešla ze starobylé herecké rodiny založené Vilémem Grauem v 19. století. Přes genetické předpoklady začal Karel Roden studovat zemědělskou školu, jeho otec si navíc nepřál, aby syn pokračoval v rodinné tradici. Karel Roden mladší ale nakonec neodolal divadelnímu vábení a v šestnácti letech školu opustil. Nastoupil k divadelní společnosti Jaroslava Bittla (1930-1933), pak již našel angažmá na stálých scénách, poprvé to bylo nuselské Tylovo divadlo (1933-1934), ve svých dalších působištích byl již nejen hercem, ale také režisérem (Kladno 1934-1937, Olomouc 1937-1940, České Budějovice 1940-1945). Kvůli zničené divadelní budově v Budějovicích přesídlil po válce na dva roky do Teplic (1945-1947), pak již ale natrvalo zakotvil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kde patřil k výrazným uměleckým osobnostem až do své smrti. Přes nesporné umělecké kvality Karla Rodena jej filmaři oslovovali jen výjimečně, stalo se tak až v umělcově zralém věku. Po epizodních rolích ve filmech NEKLIDNOU HLADINOU (1962) a ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU (1966) si zahrál větší roli podivínského profesora Vondroviče ve snímku SVATEJ Z KREJCÁRKU (1969). Po dalších deseti letech pak ztvárnil úlohu dědečka mladé hrdinky v komedii HON NA KOČKU (1979). Koncem osmdesátých let jej pak ke spolupráci v televizních pohádkách přizvali slovenští režiséři (O ŽIVEJ VODE, 1987; SEDEM JEDNOU RANOU, 1988). Karel Roden měl dva syny a oba se taktéž věnují herectví, zvláště starší z nich, Karel Roden (*1962), patří k nejvýznamnějším osobnostem filmu a divadla.