Bogomil Rajnov

BOGOMIL RAJNOV byl bulharský prozaik, básník, estetik a teoretik výtvarného umění. Narodil se 19. června 1919 v Sofii jako syn Nikolaje Rajnova. Vystudoval filozofii, působil jako kulturní atašé v Paříži, šéfredaktor listu Literaturen front a profesor estetiky na Akademii výtvarných umění v Sofii. Literární dráhu zahájil pesimistickou poezií, sb. "Básně" (1941) a "Kalendář lásky" (1942), brzy se však začal orientovat na prózu, píše povídky a novely "Mezi šestou a sedmou" a "Noční bulváry", psychologická novela z bulharského prostředí pojednávající o vztahu člověka ke světu a k otázkám vědecké pravdy "Cesty nikam" (1966, č. 1972). Svědectví o událostech nejen jeho života podávají jeho beletrizované memoáry "Elegie o mrtvých dnech. Vzpomínky na N. Rajnova", "To podivné řemeslo" a "Třetí noc" (1976-77). Značnou popularitu získaly jeho detektivní a špionážní romány - detektivky "Inspektor a noc", "Člověk se vrací z minulosti", "Brazilská melodie"; špionážní romány "Pan Nikdo", "Není nad špatné počasí", "Requiem za jednu couru". Kromě toho byl Rajnov významným estetikem a teoretikem umění a autorem literárněvědných prací, např. "Černý román" nebo "Masová kutura". Některé své prózy zpracoval i jako scénáře úspěšných filmů. Zemřel 8. června 2007 ve svých osmaosmdesáti letech.