Izolda Izvickaja

Izolda Izvickaja se narodila 21. června 1932 v Gorkovském kraji (dnes Nižněnovgorodském), v malém městečku chemiků jménem Dzeržinsk. Její rodiče, pragmatičtí lidé, neměli žádný vztah ke světu umění: Její táta pracoval jako chemik, její maminka byla učitelkou. V létě 1950, Izolda Izvickaja absolvovala 10tříd na 5.střední škole v rodném městě, a tajně se vypravila do Moskvy a tam předložila svá vysvědčení v VGIK. Když se rodiče dozvěděli o tomto příliš samostatném jednání své dcery, zachovali si chladnou hlavu: Nedělali žádný rozruch, nekonaly se žádné lamentace. „Jdi si za svým štěstím“, zněla jejich. Ve skrytu duše však doufali, že jejich dcera v Moskvě na divadelní fakultě nepochodí a ona se pokorně vrátí domů a bude zase dobře. To se však nestalo,neboť po čase příjde zpráva z Moskvy: Na VGIK, jsem byla přijata na první pokus. V roce 1955, režisér Grigorij Čuchraj plánuje natočit film "Čtyřicáty první" podle známého románu B. Lavreněva. Pro hlavní role - Marjutki a zajatého bělogvardějce – byli v prvopočátku vybráni začínající herečka Jekaterina Savinova a Jurij Jakovlev. Ten dokonce na vlivné doporučení, Ivana Pyrjeva. Nicméně, žádný z herců však nevyhovoval: Savinová, zcela nekompromisně nafackovala jistému režisérovi, když si na ni příliš dovoloval a Jakovleva pak odmítl sám Čuchraj - nevyhovoval mu. A tak na scénu přichází Oleg Striženov. Popularitu si již získal filmovým „hitem“, který se jmenoval „Střeček“ a k němu pak byla vybrána dosud neznámá absolventka VGIK Izolda Izvickaja.Její výběr však nebyl bezproblémový. Vedení Mosfilmu se nehodila půvabná tvář Izvické k filmové Marjutce, neboť dle jejich mínění, měla být divoká, nespoutaná a rázná. Nicméně se ukázalo, že „načalstvo“ Mosfilmu v tomto případě nemělo pravdu, a bylo dobře, že Čuchraj prosadil svou a film „Čtyřicátý první“ je populární do dnešních po právu. Výkony obou herců Striženova a Izvické jsou mistrovské… 3. března 1971 je Izolda Izvickaja nalezena mrtvá ve svém vlastním bytě. Organismus nevydržel obrovskou dávku alkoholu! "Vypráví T.Gavrlova " Třetího března divadelní inspicient, když Izvickaja nebrala telefon, poprosil bývalého manžela Izvické, Breduna, aby byl tak hodný a zajel se k ex-manželce podívat, zda-li se jí něco nestalo.Ten poslechl a zajel tam. Měl od bytu klíč, ale vzhledem k tomu, že byl klíč z druhé strany dveří, nemohl se dostat dovnitř. Zneklidněn vyrozuměl policii a zavolal zámečníka. Izolda Vasiljevna ležela na podlaze, částí těla v pokoji u španělské stěny a hlavu měla v kuchyni. Bredun na ni zavolal: „Zase jsi přebrala? Vstávej“! Izvickaja nereaguje. Zámečník, světaznalý člověk, řekne Bredunovi: „Cožpak nevidíš, že je mrtvá“? Až teď si teprve vzrušený Bredun všimne modrých skvrn na těle svojí bývalé ženy… Jediné, co z toho zatím vyplývá je, že herečka šla do kuchyně, náhle se jí udělalo zle, ztratila vědomí, upadla a zemřela.Podle všeho tam ležela přes týden. V kuchyni byl na stole kousíček chleba, sotva tak na vidličku, skoro to vypadá, že mohla zemřít i hladem. Když přijeli vyšetřovatelé s lékařem a prohlédli si všechno, shodli se na tom, že: „Tady žádnou práci mít nebudeme“! Nicméně, na výslovnou žádost Breduna ohledně smrti Izvické bylo konstatováno, že zemřela následkem otravy organismu neznámým jedem a slabostí kardiovaskulárního systému ".Milosrdná lež. Stejně však se začaly objevovat fámy, že: "Izolda Izvickaja „byla otrávena“ nebo, že se oběsila… Lidská fantazie v tomhle směru nezná mezí. Izolda Vasilevna Izvickaja (1932-71), sovětská herečka. Ve filmu z roku 1955. Natočený ve filmech: "Čtyřicátýprvní" (1957), "Jedinečné jaro" (1957), "Volám oheň na sebe“ (televize, 1965), "Na tenkém ledě" (1966), "Každý večer v jedenáct hodin" (1969) atd.