Karel Černý

Filmový architekt "staré gardy" Karel Černý (1922), plzeňský rodák se spolupodílel na více než 90 celovečerních snímcích, 15 seriálech a 100 inscenacích, přesto si jej však málokdo z nás vybaví - vždy zůstával mužem v pozadí. Od svých 15 let žil v Praze, kde vystudoval architekturu a jeho první seznámení s filmem proběhlo v jižních Čechách při natáčení romantického Ohnivého léta (1939) s Lídou Baarovou a Svatoplukem Benešem v hlavních rolích. Tehdy se se svou prázdninovou láskou mihli filmem jako komparzisté a o pár let později už byl asistentem režie ve poetickém snímku ŘEKA ČARUJE (1945). Počínaje 50. léty šel takříkajíc z filmu do filmu, první slavné "kulisy" vytvořil v Zemanově CESTĚ DO PRAVĚKU (1953), velice rád vzpomíná na natáčení s režisérem K. Kachyňou a jeho dnes už kultovní drama KRÁL ŠUMAVY (1959), následovala "světnice" dalšího dramatu SYNOVÉ HOR (1956), "vyšetřovna" majora Zemana z TŘICETI PŘÍPADŮ nebo "vesnická chaloupka" z rodinné komedie JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY. Precizně jsou využity původní pražské periférie v klasickém krimi seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO (1968). Černého architektonický styl si reprízami připomínáme ve filmech PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA (1970), PRINC A CHUĎAS (1971), KRONIKA ŽHAVÉHO LÉTA (1973), BŘETISLAV A JITKA (1974), POSLEDNÍ PROPADNE PEKLU (1982), ÚZEMÍ BÍLÝCH KRÁLŮ (1989) nebo PODZIMNÍ NÁVRAT (2001). Nejprestižnějšího ocenění se mu dostalo r. 1985 v Los Angeles, kdy získal Oscara za velkofilm AMADEUS, režírovaný Milošem Formanem, se kterým K. Černý spolupracoval často a velmi rád - ČERNÝ PETR (1963), HOŘÍ, MÁ PANENKO (1967), ECCE HOMO HOMOLKA (1969). Od r. 1949, kdy se náš slavný architekt oženil se slečnou Růženkou, žili celá dlouhá léta v centru Prahy - podzim života se však manželé Černí rozhodli částečně strávit se svými dětmi, vnoučaty a dokonce i pravnoučaty na rozlehlém mlýně v okolí Táborska.