Friedrich Fehér

Friedrich Fehér se narodil 16.3.1889 ve Vídni, kde prožil i své dětství a získal na vídeňské konzervatoři, kterou ukončil v roce 1907, vzdělání v dramatickém oboru. Další kariéru si trpělivě budoval v Lessingově divadle v Berlíně. Když zakotvil u Maxe Reinhardta, se kterým později absolvoval umělecké turné po USA v období let 1924 až 1925, byl již nejen zkušeným hercem, ale i poměrně známým filmovým režisérem. Po návratu z USA působil krátce nejen v Hamburku, ale také u Stadttheateru ve Vídni a konečně i v Praze. Nakonec se vrátil do své rodné Vídně a vedl Renaisancebühne. U filmu začal roku 1916 jako herec menších rolí u filmové společnosti Sascha. Stalo se tak v době, kdy rakouský film se jen s obtížemi snažil vyrovnat úrovní a úspěchy italskému a francouzskému filmu. V počátku roku 1917 již natáčí jako režisér s pomocí Fritze Fleisera svůj první film Der Brief einer Toten /Dopis od mrtvé/. V roce 1918 s Fritzem Kortnerem natočil filmové drama Das neue Leben /Nový život/ a do hlavní role postavil svou manželku Magdu Sonju-Veselou, která byla českého původu. Od tohoto filmu svou ženu obsazoval takřka do každého filmu, který jako režisér natáčel. Sám také hrál hlavní roli ve filmu Roberta Wieneho Das Kabinet des Dr. Caligari /Kabinet doktora Caligariho - 1920/. Od roku 1921 natáčel své filmy již výlučně u společnosti Vita-Film. Komerčně úspěšné byly filmy Haus ohne Türen /Dům bez dveří/ - 1921 a Die Beichte eines Mönchs /Mnichova zpověď/ - 1922. Převážně dramatické filmy, které vznikaly pod režijním vedením Fehérovým, patřily ve své době k filmům divácky vítaným a oblíbeným. Stejně tomu bylo i u dalších filmů natočených v rozsahu let 1923 až 1930. Mezi tyto patří filmy Die Kurtisane von Venedig /Kurtizána z Benátek/ - 1924, Das graue Haus /Šedý dům/ - 1926, Mata Hari - 1927. Podle románu Maxe Broda natočil Fehér film Sensations-Prozess /Senzační proces/ - 1928. Dalšími úspěšnými Fehérovými filmy byly filmy historické a to film Draga Maschin /Láska na královském dvoře/ - 1928 a Maria Stuart /Marie Stuartovna/ - 1929, který natočil ve spolupráci s režisérem Leopoldem Jessnerem. V roce 1930 natočil film Hotelgeheimnisse /Hotelová tajemství/ a v témže roce v Praze, kterou velmi dobře znal, natočil první zvukový film na území tehdejšího Československa - Když struny lkají. Vedle jeho manželky ve filmu hrál i jeho malý synek Hans. Souběžně byla natáčena i německá verze. Rok 1932 byl rokem, který pro Friedricha Fehéra byl i posledním rokem, kdy mohl natáčet své filmy v Evropě. K filmové adaptaci si vybral krimi román Černý muž od Alfreda Macharda. Filmová verze pod titulem Gehetzte Menschen /Štvaní lidé/ z roku 1932, byla opět natočena v německé i české verzi. Ve Francii byl tento film uváděn pod názvem Vlkodlak. Od roku 1933 již jako režisér pracoval v Anglii, kam se přestěhoval se svou rodinou. Nutno připomenout Fehérem v Anglii natočenou hudební burlesku The Robber Symphony /Lupičská symfonie/ - 1936, která byla souběžně vyhotovena i ve francouzské verzi a uváděná ve francouzských kinech pod titulem La symphonie des brigands. Fehér se svou rodinou již od roku 1938 žil až do konce 2. sv. války v USA. Natočil zde krátký film Slávinka, který sám režíroval a opatřil svou vlastní hudbou. V tomto filmu i svou skladbu samostatně dirigoval. V USA režíroval své poslední dva celovečerní filmy Ave Maria /1938/ a Willem Tell /1939/. Sám se ještě jako herec objevil v menší roli ve filmu Jive Junction /1943/. Až do roku 1950 žil s rodinou v USA, odkud se poměrně nečekaně vrátil do Evropy, avšak zde náhle zemřel ve věku 61 let, dne 30. 9. 1950 ve Frankfurtu nad Mohanem. Erkul