Leoš Janáček

Hudební skladatel Leoš Janáček se narodil v Hukvaldech dne 3. července roku 1854 v rodině Jiřího Janáčka (1815 – 1866) a Amálie, roz. Grulichové (1819 – 1884). STUDIA V letech 1865 – 1866 navštěvoval obecnou školu v Brně a posléze do roku 1869 docházel na německou reálku ve Starém Brně. Od roku 1869 do roku 1872 absolvoval c. k. slovanský ústav ku vzdělání učitelů v Brně. V letech 1873 – 1874 studoval český jazyk a literaturu na Moravské zemské akademii a v následujících dvou letech pro změnu na Skuherského varhanické škole v Praze. UMĚLECKÁ PRÁCE Již od dětství se u něho projevovalo velké hudební nadání, které rozvíjel i v průběhu dospívání. V roce 1872 zpíval na kůru starobrněnského kostela a o rok později byl zvolen sbormistrem Řemeslnické besedy Svatopluk. Tehdy také napsal mužské sbory s názvy ORÁNÍ a NESTÁLOST LÁSKY. Roku 1876 byl zvolen sbormistrem Filharmonického spolku Beseda brněnská, o rok později provedl Mozartovo REQUIEM a zkomponoval vlastní skladbu SUITA. Hudební talent a vzdělání si rozvíjel ještě roku 1879 na konzervatoři v Lipsku a v následujícím roce ve Vídni. Roku 1897 založil Leoš Janáček spolek Ruský kroužek. V roce 1909 byl zvolen předsedou Klubu přátel umění. V roce 1919 se stal předsedou Klubu moravských skladatelů a ředitelem brněnské konzervatoře hudby, v Praze je jmenován profesorem mistrovské školy konzervatoře. V roce 1925 je jmenován prvním čestným doktorem Masarykovy univerzity. SOUKROMÝ ŽIVOT V roce 1881 se Leoš Janáček oženil se Zdenkou Schulzovou. V srpnu následujícího roku se jim narodila dcera Olga. V roce 1888 přišel na svět syn Vladimír, který však zemřel v pouhých dvou letech roku 1890. Dcera 0lga taktéž zemřela v mladém věku, roku 1903 ve 21 letech. SKLADATELOVO DÍLO První operou Leoše Janáčka byla ŠÁRKA, která byla zkomponována roku 1887, později však autorem ještě dvakrát přepracována. V jejím případě měl Janáček velký problém, protože k práci na opeře bylo nutné mít souhlas autora libreta Svatopluka Čecha, bohužel však krátce předtím zemřel. Janáček tedy musel žádat o povolení jeho dědice. Povolení k užití libreta dostal až roku 1908 s tím, že jeho zpracování bude umělecké a bude šířit původní myšlenku. Velký úspěch zaznamenala brněnská premiéra opery JEJÍ PASTORKYNĚ (1904) podle románu Gabriely Preissové. Téma vesnického dramatu se ukázalo jako velmi žádané, tudíž zvažoval dokonce zhudebnění díla bratrů Mrštíkových MARYŠA, nakonec tento záměr však nebyl realizován. Namísto toho zhudebnil románové dílo Svatopluka Čecha VÝLETY PÁNĚ BROUČKOVY, které komponoval v letech 1908 – 1917, premiéry v Národním divadle se tato opera dočkala 23. dubna 1920. Jde o kompletaci dvou Čechových děl, tzv. broučkiád (PRAVÝ VÝLET PANA BROUČKA DO MĚSÍCE A NOVÝ EPOCHÁLNÍ VÝLET PANA BROUČKA, TENTOKRÁT DO XV. STOLETÍ). V první části opilý měšťan pan Brouček usne a zdá se mu, že se ocitl na Měsíci, kde potkává nejrůznější typy měsíčních obyvatel, z nichž někteří mu připomínají jeho známé z hospůdky Vikárky. Je zde dokonce lákán k sňatku dívkou Ethereou, před jejímiž osidly prchá Brouček na Pegasovi. Ve druhém díle se pan Brouček ocitá v roce 1420, tedy v období husitství, kde je označen za nepřátelského špeha. Pan Brouček se snaží sám sebe pasovat na hrdinu, ale je označen za zrádce, který sympatizuje s křižáky. Z obou snů se pan Brouček probere na dvoře Vikárky. DALŠÍ OPERNÍ DÍLA L. JANÁČKA: POČÁTEK ROMÁNU (1894), OSUD (1934), KÁŤA KABANOVÁ (1921), VĚC MAKROPULOS (1926), Z MRTVÉHO DOMU (1930), PŘÍHODY LIŠKY BYSTROUŠKY (1924). Premiéry dalších oper Z MRTVÉHO DOMU a OSUD se již Leoš Janáček nedočkal. Umírá v Kleinově sanatoriu v Ostravě na zápal plic 12. srpna roku 1928. Zpracováno s využitím publikace: Programový průvodce k Janáčkově opeře Výlety páně Broučkovy, vydalo Národní divadlo, Praha, r. 2003, ISBN: 80-7258-136-8