František Hlavatý

František Hlavatý pocházel z chudých poměrů z východních Čech. Studia na gymnáziu přerušil a zahájil svou pouť divadelním světem, původně u kočovných společností, později byl členem činohry Národního divadla v Brně, Městského divadla v Plzni a pražské Uranie. Svůj další osud pak spojil na řadu let s Vinohradským divadlem (1907-1933), kde vynikl především v komediálním repertoáru (Revizor, Kupec benátský), později také režíroval, převážně klasické české dramatiky (J. K. Tyl). Od hraní se pak přes režii dostal i k psaní a byl autorem více než dvaceti divadelních her, převážně nenáročných frašek. Svůj vlastní osud pak zpodobnil v autobiografické knize Herecké vzpomínky (1930). Do světa filmu vstoupil František Hlavatý také jako herec a režisér, v roce 1921 natočil hned tři filmy, v nichž také sám hrál (MNICHOVO SRDCE, NEZNÁMÉ MATKY, NA VYSOKÉ STRÁNI). O pět let později natočil ještě jeden němý film, více se ale ve filmu začal objevovat jako herec. V letech 1925-1940 hrál v bezmála dvaceti filmech, ve více než polovině z nich role farářů a duchovních. Taková byla i jeho poslední role ve filmu POHÁDKA MÁJE (1940). Zemřel v Praze 5. ledna 1952 ve věku 78 let. František Hlavatý měl dvě děti a obě se také věnovaly herecké profesi – syn Vladimír Hlavatý (1905-1992) a dcera Věra Hlavatá (1907-?).