Revizor

"Revisor". Je to zfilmované Gogolovo klasické dílo ruské literatury,převedené do tragikomické veselohry, v níž ruský humorista sžíravou satirou a se smělou odvahou ukázal na kus ruské tragedie na úplatnost úřednictva. Tak touhle klasikou se tenkrát vytáhli naši výrobci, herci, režiséři. Všichni měli svou zásluhu na tom, že tehdejšímu obecenstvu dali jednak poznat v podstatných rysech jednu z nejlepších ruských veseloher a také trochu oživit své vzpomínky, kdy její figurky zživotnělé našimi nejpopulárnějšími herci, oživovaly naše tehdejší divadelní jeviště. Dejme tedy filmovým tvůrcům, co jim patří: Mac Fričova režie úspěšně zvládla hromadné scény, rozdělujíc též skupiny tak, že zanechávala dojem výseku skutečného života ruského městečka před nejméně sto lety před natačením tohoto filmu. Také zásluhou kostýmů a staveb, byla iluze dokonalá a co si nadto režisér přidal v nápadech fraškovité komiky, vyznělo poněkud banálně svou opotřebovaností. Herci Jaroslav Marvan, Václav Trégl, Theodor Pištěk, Josef Rovenský a jiní s hereckými dámami Zdenkou Baldovou a Trudou Grosslichtovou si zahráli své role s náladou a gustem, což bylo zřejmě podepřeno tou okolností, že v tomto filmu něco tenkrát opravdu znamenali a nebyli pouhou stafáží pro Vlastu Buriana. Tento založil svou roli na pojetí poněkud odlišném od navyklé představy Chlestakova. Z Gogolova Chlestakova spíše jen lehkomyslného a bezděčného podvodníka, vytvořil uvědomělého a cíleného hochštaplera, který hledí zcela neomaleně vyzískat ze svého náhodného postavení co nejvíce. Napomáhá mu v tom i režie tím, že nahromadila scény jednu za druhou až je už ani Burian nebyl sto stupňovat a postava Gogolova revisora, osobnosti v její komicky morálním účelu docela sympatické, stává se v Burianově podání pomalu vyděračem a skoro kapsářem. Humor zachraňuje několik pohotových a působivých Burianových grimas a pohybů, jimž se divák po chuti zasměje.