Svetlana Karpinskaja

Karpinskaja Svetlana se narodila 16. září 1937 v Leningradě. Mimořádný herecký talent Světlany Karpinské byl u ní rozpoznán ve věku jejích šestnácti let. Dramatické studio DC Kirov, mající na starosti hledání hereckých talentů pořádalo soutěž v recitaci. A to byla chvíle pro naši Světlanu. Děvče si vybralo báseň "Miluji tě, tvůrče Petře! Jejim recitační výkonem byl přímo unesen proslulý herec a pedagog Lev Vladimirovič Šostak tak, že jí okamžitě nabídl hlavní dívčí roli v divadelní hře "Děvče z fabriky » v režii Volodina. To je její první, ale nejdůležitější divadelní zkušenost .Hned nato Světlana nastupuje ke studiu do Leningradské státní univerzity. Dívka sní o kariéře novinářky. V té době, Eldar Rjazanov, ještě mladý, ale již známý (díky filmu "Karnevalová noc") režisér, se pouští do natáčení svého třetího filmu, který se jmenuje "Dívka bez adresy». Původně se měl konat konkurz na hlavní dívčí roli, režisér však z nějakého důvodu výběr oddaloval, a tak se stalo, že mu bylo kýmsi doporučeno, aby věnoval pozornost naší Světlaně. Překvapivé je, že dívce byla role „přiklepnuta“ bez konkurzu. Asi to bylo rozhodnutí šťastné, neboť tento film si zachoval svěžest a popularitu až do dnešních dnů, a to je mu, prosím, více než-li padesát roků. Bylo jí tenkrát teprve devatenáct let. Po úspěchu filmu "Dívka bez adresy» Světlana začíná vážně uvažovat o herectví. Boris I. Zon ji vzal okamžitě bez zkoušek do probíhajícího druhé ročníku „Leningradského státní ústavu divadla, hudby a kinematografie (LGITMK). Vynikající divadelní učitel jí řekl: "Karpinočko, vy se již nemusíte ničemu učit. „Vy jste vtělená intuice s duší mimózy ». V roce 1961 absolvovala Karpinskaja „Divadelní institut“ a ve stejném roce hrála ve filmu "Služební cesta", spolu s Olegem Efremovem. A pak naše herečka téměř na 10 let, zmizí zcela z filmového plátna. V 70. letech se přece jenom tu a tam objeví ve filmu. Jeden z nejpozoruhodnějších výkonů herečky v těchto letech byla role v televizním filmu Petra Fomenka "Pro život" podle příběhu Věry Panové „Sateliti“ «». Častěji než v na plátně biografů se Karpinskaja objevuje v televizních pořadech vysílaných leningradskou televizí. Hraje v televizním filmu "Mrtvé duše", ve filmu hrají Fomenko "Ten krásný starý dům", v různých pohádkách - "Zanedbané království", "Princ Proša», «Oslí kůže" a další. Některé úlohy Světlana odmítá sama. Vynikající režisér Sokurov, natáčí roce 2001, svůj slavný "Taurus", vyzval herečku, aby si šla zahrát roli Mary Ilijičnu- sestru vůdce. Ale Světlana má přímo panický strach být ošklivá, byť „zásluhou“ maskérů a lukrativní roli odmítá. Manýry filmových hvězd jako by byly součástí popisu jejich práce a mají na ně nezadatelné právo, byť si o tom můžeme myslet své... Od roku 1974 -je herečkou Divadla Komedie. Hrála v představení:v režii P. Fomenka ( "Les", "Ten krásný, starý dům"), R. Viktjuka ( «Lichotník»), J. Aksenova ( "Dvanáctá noc "). Dvacet let po sobě hraje ve hře "Akseleraty", která byla úspěšná ve všech městech. Ale s největší pravděpodobností nejvíce známá byla role princezny ve slavné Akimově stínohře «». Jednou Karpinskaja šla pracovat do BDT. Bylo to na osobní pozvání Tovstonogova. V proslulém divadle, Světlana hrála asi čtyři roky. Ale pak se ukázalo, že více rolí herečka nemůže čekat. Bylo jí to málo, a tak se Karpinskaja vrácí znovu k na domácímu fimovou scénu. Světlana na toto období vzpomíná: "Odešla jsem z kina komedie po čtyřech letech, a neříkám, že odchod byl pro mě opravdu šťastný. Když na to vzpomenu, vždycky se otřesu, neboť BDT dokonce obdržel cenu za úspěšnou inscenaci, kde já hrála hlavní roli. Že se vracím ke svému oblíbenému domácímu krbu, si uvědomuji,vím že to není náhoda. Anton Pavlovič Čechov by pojal můj návrat ke kořenům jako komedii. Ach, pokud by některý z režisérů, byl schopen vyjádřit subtilní, okouzlující atmosféru Čechovových her, moc byl bych ráda si zahrála v takové frašce, plné slz ... » „Zasloužilá umělkyně SSSR (1986) Národní umělkyně Ruska (2009).