Vítězslav Hálek

... Byl zdravým dechem venkova v dusno pražských poměrů, úrodnou vlnou lidové ryzosti a individualnosti české v počátky novějšího básnictví a beletrie. ZDROJ: úvodní studie - Vítězslav Hálek, profesora Jana Voborníka, sv.IV. seb.spisy V. Hálka, nakl. B. Kočí, Praha , 1906.

Z dopisu Josefu Václavu Fričovi, Praha 28.3.1859: ... Snad jsi se poněkud dočetl, jak ti staří prďochové /hlavně Malý/ proti nám kvákají. Leckdys mne to dopaluje, ale někdy jsem se tomu už taky nasmál víc, než oni nás se bojí. Je to stará banda, takový zpuchřelý starý testament, která vidí, že se jejich pletichám sahá pod típek. A proto volají:Ukřižuj ho! My nechceme Barnabáše, my chceme Krista! Dobře, že už brzy prdnou; potomci jim budou chodit srát na hrob, až jim vyserou pomník...

- Myšlenky Vítězslava Hálka: ...Pravda má silnějšího trvání než jedno číslo novin. /1/ ...Prozrazuje-li, některý národ neschopnost svou pro básnictví vůbec,prozrazuje tím jen neschopnost svou, co člověk vůbec; on může být obstojným národem, ale nemá do sebe pravé životní síly, která mu co člověku v širším smyslu přísluší. On může mít i dobře vyvinutoutu tu i onu schopnost. Člověkem, ale pravým přece není, poněvadž schopnosti jeho nejsou v harmonickém vyvinutí. /2/ 1-2/ v čl. Básnictví české v poměru k básnictví vůbec, z časopisu Obrazy života, 1859