Antal Stašek

Antal Stašek, vl. jménem Antonín Zeman se narodil do selské rodiny místního písmáka Antonína Zemana st. v roce 1843 ve Stanovém u Vysokého nad Jizerou, jako nejstarší z deseti dětí. Gymnázium vystudoval v Jičíně v letech 1853 až 1858 a pak bydlel u svého strýce v Krakově, kde studoval práva na Jagellonské univerzitě /1859-1861/. Ve studiu práv pokračoval na univerzitě v Praze. Během pražského studia práv si přivydělával tím, že učil na českém dívčím ústavu českému jazyku a dějinám a kratší dobu pracoval v redakci Štulcova večerníku Pozor v roce 1862 a v Národních listech /1863/. Od roku 1865 již byl opět na Jagellonské univerzitě v Krakově, kde studia práv v roce 1866 dokončil a získal titul doktora všeobecného práva. Od roku 1867 byl zaměstnán jako advokátní koncipient v advokátních kancelářích v Kolíně, Praze. Delší dobu pracoval v advokátní kanceláři Josefa Friče /1869-1874/, kdy se stýkal s Janem Nerudou a dalšími v té době aktivními literáty. Po dva roky byl soukromým vychovatelem v Petrohradě za svého dvouletého pobytu v carském Rusku. Po návratu nastoupil do advokátní kanceláře v Roudnici nad Labem, kde pracoval v letech 1876 až 1877. Po vykonání advokátních zkoušek, si v roce 1878 zřídil advokátní kancelář v Semilech a až do roku 1913 zde vykonával advokátní praxi. V Rusku ještě pobýval v letech 1889 a 1897. Koncem roku 1878 se zapojil do místního politického života v Semilech a postupně při hájení práv místních občanů získal značnou praxi v politickém životě. Od roku 1889 byl za Národní stranu, označovanou za staročeskou zvolen zemským poslancem, ale již v roce 1895 poslanecký mandát složil, když pro své názory a samostatná politická stanoviska neměl důvod zastupovat stranu, která byla v rozporu s jeho potřebou jednat realistickým směrem. V roce 1913 ukončil svou advokátní praxi a přestěhoval se do pražské Krče a bydlel společně se svým synem Ivanem Olbrachtem a jeho ženou Helenou Malířovou. V roce 1918 se vznikem Československé republiky se stal členem Revolučního národního shromáždění. Jeho dílo je převážně motivováno Podkrkonoším a jeho obyvatelstvem. Debutoval svými prvními časopiseckými příspěvky v Květech v roce 1866, později v Lumíru, Zvonu aj. Mimo prozaické pokusy se v první etapě svého literárního vývoje zabýval psaním poezie. Zobrazoval své románové hrdiny jako jedince, kteří tápavě hledají své životní štěstí a spravedlnost. Mezi tyto romány se řadí romány prózy - Blouznivci našich hor /1895/, trojdílný román V temných vírech /1900/, Na rozhraní /1908/, Bohatství /1918/, Stíny minulosti/1924/, Uprchlík /1926/, O ševci Matoušovi a jeho přátelích /1932/ a posmrtně vydaný román Dozvuky /1960/. Z rozsáhlé literární tvorby Antala Staška byl režisérem Miroslavem Cikánem v roce 1948 natočen film O ševci Matoušovi /scénář J. A. Novotný a Jiří Fried/, v hlavní roli s Ladislavem Peškem. Antal Stašek zemřel v Praze v roce 1931 ve věku 88 let. Erkul