Anthony Asquith

Syn Herberta Henryho Asquitha prvního hraběte z Oxfordu a Asquithu /1852-1928/ a jeho manželky Margot Asquith /1864-1945/ se narodil 9.12.1902 v Londýně, tedy asi šest let před tím, nežli byl jeho otec uveden do čela britské vlády jako ministerský předseda. Stalo se tak v roce 1908 a vytrval až do roku 1916. Mladý Anthony se již od svých dětských let zajímal o film, jako o nový prostředek zábavy a poučení. Toto byl zřejmě prvotní impuls k tomu, aby po skončení univerzitních studií odešel do USA, kde v Hollywoodu pronikal nejprve do technických tajů filmu a filmové tvorby a po návratu do vlasti v roce 1925 takto vyzbrojen, přijal místo v londýnské filmovém studiu British Instructional jako asistent režisérů Hilla a Brambla. V roce 1927 natočil již jako režisér Asquith svůj první film Shooting Stars /Vražda ve filmovém ateliéru, 1927/. O rok později režíroval filmové drama Underground /Podzemka, 1928/. Již v roce 1929 natočil i svůj první, i když jen částečně zvukový film A Cottage on Dartmoor /Dům v Dartmoor, 1929/. Ve stejné době ještě natočil jeden méně zdařilý film s kriminální zápletkou a menším diváckým ohlasem. Naopak, za zdařilý je pokládán film Tell England /Boj o Dardanely, 1930/, který byl Asquithovou první prací s válečnou tématikou a zachycoval dramatické osudy britského expedičního sboru v 1. sv. válce. Jako průměrné jsou označovány Asquithovy filmy od roku 1930 do roku 1938, jelikož vykazovaly také i menší ohlas mezi diváky, nežli by se dalo očekávat s přihlédnutím k úsilí, které vynakládal při natáčení svých filmů. Ke změně došlo v souvislostí s natáčením filmové verze G. B. Shawovy hry Pygmalion /1938/,když ve společné réžii s Lesliem Howardem /1893-1943/, který současně exceloval v roli prof. Higginse a hlavní hrdinkou v podání Wendy Hiller /1912-2003/ hrající znamenitě energickou a vzdornou Elizu Doolitlovou, zaznamenal famózní úspěch . Mimo běžnou režisérskou práci natočil dokumentární film Welcome to Britain /Vítejte v Británii, 1938/. V průběhu 2. sv. války natočil filmové drama Freedom Radio /Rozhlas svobody, 1941/, špionážní drama A Cottage to Let /Pronajmeme si dům, 1941/, příběh posádky britské ponorky, která úspěšně realizovala misi do německých vod We Dive at Dawn /Příběh jedné z nich, 1943/ a příběh z viktoriánské Anglie Fanny by Gaslight /Silnější jak smrt, 1944/. S Laurencem Olivierem natočil svůj nejzávažnější film v tomto období The Demi - Paradise /Poloviční ráj, 1943/. Podle povídky T. Rattigana natočil film z prostředí vojenských pilotů The Way To The Stars /Cesta ke hvězdám, 1945/. V rozmezí čtyř let se vracel k daším prózám T. Rattinga While The Sun Skines /Pokud slunce svítí, 1947/, The Winslow Boy /Případ Winslow, 1948/ a The Browning Version /Profesor odchází, 1951/. Asquith byl mistrem filmových adaptací, což prokázal adaptací komedie O.Wilda The Importance Of Being Earnest /Jak je důležité mít filipa, 1952/. Film z prostředí kriketového sport natočil film The Final Test /Poslední hra, 1953/. Nejen divácký úspěšný, ale i s velmi dobrým hodnocením filmových kritiků se ukázal být film o muži vyslaném do okupovaného pásma Francie s úkolem zneškodnit udavače Order To Kill /Příkaz k zabití, 1958/. Další adaptace hry G. B. Shawa The Doctor´s Dilema /Doktor v rozpacích, 1959/, byla přijata diváky kin příznivě a Asquith se posílen tímto ohlasem, rozhodl k adaptaci hry The Millionairess /Milionářka, 1960/ v hlavní roli s Sophii Loren. Ve švédských ateliérech natočil adaptaci Christiansenova románu Two Living One Dead /Mrtvý mezi živými, 1961/. Filmové drama z jihoamerické republiky, ve které propukla revoluce - Guns Of Darknes /Zbraně temnot, 1962/, nebyl dostatečně úspěšný a Asquith změnil zcela téma dalšího a vrátil se k tolik oblíbenému prostředí letiště a natočil film o osudu cestujících na jednom z londýnských letišť The V.I.P. /Velmi důležité osoby, 1963/. Záznam z baletního vystoupení v Covent Garden An Evening With The Royal Ballet /Večer s Královským baletem, 1964/, který byl pod Asquithovým režijním vedením zpracován jako celovečerní film, jak se ukázalo později, byl předposledním filmem, který natočil. Ještě v roce 1964 natočil komedii The Yellow Rolls-Royce /Žlutý Rolls-Royce, 1964/. Počátkem roku 1968 zahájil v Římě přípravy k natáčení filmové verze románu M.L.Westa o reformách ve vatikánské politice Shoes Of The Fisherman /V stopách spasitele/, ale film pro vážné onemocnění již nedokončil. Film dokončil podle jeho záměrů britský režisér Michal Anderson. Anthony Asquith zemřel 20.2.1968.