Jiří Hubač

Jiří Hubač je absolventem střední průmyslové školy elektrotechnické, krátce pracoval jako konstruktér, dlouhá nemoc jej pak v polovině 50. let přivedla k vlastní literární tvorbě. V letech 1956-1961 byl redaktorem časopisu Technická politika, v roce 1961 nastoupil jako dramaturg do Československé televize, kde působil do roku 1974, od té doby je jako scénárista na volné noze. Od počátku své scénáristické tvorby spolupracoval s Jaroslavem Dietlem (seriál Tři chlapi v chalupě, 1963), jeho vlastní prvotinou byla televizní hra Zítra a pozítří (1963), následně stál jako autor u zrodu televizního seriálu Eliška a její rod (1966). Od konce 60. let Hubač spolupracoval s režisérem Antonínem Moskalykem, dvěma cenami byl ohodnocen televizní film Raport (1968), později byl pak oceněn další televizní film Dlouhé podzimní odpoledne (1971), úspěch zaznamenala také inscenace Pozdní léto (1974). V 70. letech pak navázal spolupráci s Františkem Filipem, jejich první společná práce, televizní film Lístek do památníku (1976), byla oceněna hlavní cenou na televizním festivalu v Plovdivu. Výrazného úspěchu dosáhly dvě televizní inscenace s tématikou alkoholismu s Vladimírem Menšíkem v hlavní roli – Ikarův pád (1977; ocenění na festivalech v Monte Carlu a v Praze) a Tažní ptáci (1983), další film Nezralé maliny (1982) byl opět oceněn na televizním festivalu Zlatá Praha. Populární byl také seriál Sanitka (1984). V 90. letech napsal Jiří Hubač několik scénářů k filmům, které opět dosáhly značných úspěchů a zúčastněným hercům přinesly řadu ocenění – Učitel tance (1994), Fany (1995), Všichni moji blízcí (1998) a Babí léto (2001). Z televizních filmů této doby stojí za zmínku vysoce kvalitní počiny Hřbitov pro cizince (1991) a Zámek v Čechách (1993), na místě je také připomenout také třídílný televizní film Arrowsmith (1997) podle předlohy slavného spisovatele S. Lewise. Zatím poslední prací Jiřího Hubače je inscenace Anglická rapsodie (2004), v níž po několika letech od filmu Všichni moji blízcí spolupracoval znovu s režisérem M. Mináčem. Jiří Hubač psal také divadelní hry, zdramatizoval například slavné romány Král Krysa nebo Komu zvoní hrana. Na žádost Jiřiny Bohdalové a přímo pro ni napsal v roce 1980 úspěšnou divadelní hru Dům na nebesích (v roce 1993 byla zfilmována pod názvem Jedna kočka za druhou, pochopitelně s Hubačovým scénářem). Další hrou napsanou přímo pro Jiřinu Bohdalovou byla Generálka (1986), později televizně zpracovaná (Generálka Jeho Veličenstva, 1995). V Národním divadle byla uvedena jeho hra Stará dobrá kapela (1984), v 90. letech napsal libreto k muzikálu Johanka z Arku. Výjimečně psal Jiří Hubač také prózu (román Neděle s Bardotkou, 1965). Jiří Hubač patří k nejuznávanějším autorům původní televizní tvorby, soustřeďuje se na problematiku mezilidských vztahů s výrazným vykreslením psychologie postav, úzká spolupráce s renomovanými režiséry mu umožnila psát role přímo pro konkrétní herce (týká se například Vladimíra Menšíka, Jiřiny Bohdalové nebo Jiřiny Jiráskové). Kromě již uvedených ocenění získal Českého lva za scénář k filmu Babí léto (2001), v roce 1999 byl uveden do Dvorany slávy v anketě Týtý. Jiří Hubač je ženatý s Ivankou, rozenou Hejnovou, a má tři děti.