Simon Channing-Williams

byl synem vaudevilleových herců a účinkoval v několika němých filmech, např. v adaptaci Gershwinova muzikálu Tanečnice (1927, Tiptoes; r. Herbert Wilcox). Na konci 20. let pracoval jako poslíček ve studiu Elstree. Získal zkušenosti jako asistent kamery a stal se konzultantem společnosti Technicolor při natáčení cestopisů a reklam. Od poloviny 30. let snímal desítky dok. filmů. Jako specialista na barevnou fotografii byl angažován režisérskou dvojicí Powell-Pressburger pro trikově náročné fantastické drama Otázka života a smrti. Za jejich následující snímek, adaptaci románu Rumer Goddenové z himálajského kláštera Černý narcis, získal Oscara i Zlatý glóbus. Další oscarové nominace dostal za výpravný přepis Vojny a míru a za drama Fanny. V roce 1953 začal jako kameraman a režisér natáčet dobrodružný historický snímek The Story of William Tell (Příběh Viléma Tella), jenž zůstal pro nedostatek financí nedokončen. Snímal přední britské i americké barevné filmy, ale postupně se více věnovat režii. Realizoval thriller o zmařeném atentátu na jihoamerického politika Úmysl zabít, drama podle Croninova románu Podvržený zločin, dobrodružnou komedii Vůně záhady, natočenou jako „čichový“ film, svou nejlepší režijní práci, působivou černobílou adaptaci románu D.H. Lawrence Synové a milenci (Zlatý glóbus, Cena Národní filmové rady, Cena newyorských filmových kritiků ex aequo a nominace na Oscara za režii), veselohru o nepravé Japonce Moje gejša, přepis Kesselova románu Lev, výpravný historický snímek Dlouhé lodi Vikingů, životopis irského dramatika Seana O’Caseyho, nazvaný Mladý Cassidy, jejž dokončil za nemocného Johna Forda, bondovskou imitaci Likvidátor, dobrodružný příběh z Afriky podle románu Wilbura Smithe Diamantová cesta, nazvaný Žoldáci, milostné drama Dívka na motocyklu, silně ovlivněné pop-artem, filatelistickou detektivku Penny Gold a horor o šíleném vědci Vzpoura mutantů. V 70. letech se vrátil k původní profesi a pracoval i v TV, kde se podílel např. na dětském seriálu Follyfoot (Farma Follyfoot) a na minisérii podle románu M.M. Kayeové Vzdálené vrcholky hor (nominace na Cenu BAFTA), jejíž sestřih byl uveden v našich kinech. Za své kameramanské dílo dostal prestižní vyznamenání, mj. Cenu Britské společnosti kameramanů (BSC; 1994), Cenu londýnských filmových kritiků (1996), titul Komandér Britského impéria (CBE; 2000) a zvláštního Oscara (2000). Napsal autobiografickou knihu Magic Hour: The Life of a Cameraman (1996, Kouzelná hodinka: Život kameramana). -mim-, Fiůmový přehled 2009/7