Maurice Jarre

Nedokončil technická studia na Sorbonně a proti vůli rodičů přešel na Pařížskou konzervatoř, kde studoval kompozici, harmonii a hru na bicí, mj. u Arthura Honnegera a u průkopníka elektronických klávesových nástrojů Josepha Martenota. Začínal jako dirigent v divadelní společnosti Madeleine Renaudové a Jeana‑Louise Barraulta. Skládal hudbu pro jevištní představení (více než 60 inscenací) a dvanáct let působil ve funkci hudebního ředitele pařížského Národního lidového divadla, s jehož ředitelem Jeanem Vilarem spolurežíroval na jevišti Sofoklovu Antigonu a vlastní muzikál podle Queneauova románu Daleko od Rueil. K filmu ho přivedl Georges Franju, k jehož krátkým snímkům komponoval hudební doprovod (např. Hôtel des Invalides, Le Théâtre National Populaire, Sur le pont d’Avignon). Složil také hudbu k Resnaisově eseji o pařížské Národní knihovně Toute la mémoire du monde (1956, Všechna paměť světa) a k dalším krátkým filmům. V 60. letech se proslavil spoluprací s režisérem Davidem Leanem, jež mu přinesla tři Oscary (Lawrence z Arábie, Doktor Živago, Cesta do Indie). Ještě pětkrát byl americkou Akademií nominován za hudbu (Neděle ve Ville d’Avray, Mohamed, posel boží, Svědek, Gorily v mlze, Duch) a jednou za píseň (Život a doba soudce Roy Beana). Kromě toho získal řadu dalších ocenění, mj. čtyřikrát Zlatý glóbus (Doktor Živago, Cesta do Indie, Gorily v mlze, Procházka v oblacích), dvakrát Cenu BAFTA (Svědek, Společnost mrtvých básníků) a jednou Grammy (Doktor Živago). Pracoval také v TV, kde se podílel na hudbě k westernovému seriálu Cimarron Strip (1967-71) a k seriálu podle bestselleru Harolda Robbinse The Survivors (1969-70, Ti, kteří přežili). Skládal rovněž symfonickou hudbu a balety, mj. Zvoník u Matky Boží (1965). Ve své tvorbě upřednostňoval různé bicí nástroje, často využíval nabízející se technické vymoženosti, ale také původní etnické instrumenty (kytharis, balalajka, fujara, didgeridoo apod.). Za své dílo byl mj. vyznamenán Césarem (1985), Řádem Čestné legie, Evropskou filmovou cenou (2005) a Zlatým medvědem na MFF v Berlíně (2009). Druhá a třetí z jeho čtyř manželek byly herečky Dany Savalová (1965-67) a Laura Devonová (1967-84). Všechny jeho děti podědily umělecké sklony; syn z prvního manželství Jean-Michel Jarre je známým hudebníkem, dcera z druhého svazku Stéfanie Jarreová pracuje jako filmová výtvarnice a syn z třetího manželství Kevin Jarre je scenáristou. -mim-, Filmový přehled 2009-6