Eva Kristínová

Otec Evy Kristinové pomáhal budovat prvorepublikovou armádu. Vyrůstala tak v početnější, ale harmonické rodině vojáka z povolání. Za Slovenského štátu byl její otec za smyšlenou špionáž odsouzen k trestu smrti, který mu byl po odvolání změněn na doživotí. Budoucí slovenská herečka se společně se svou matkou a dalšími sourozenci musela skrývat na myjavských kopaninách, když vyšlo najevo, že nezletilé děti budou zařazeny k převýchově v nacistickém Německu. Od počátku Slovenského národního povstání v srpnu 1944, se jako šestnáctiletá dívka zúčastnila těžkých bojů ve slovenských horách. Po válce byl její otec, již povýšeny do hodnosti armádního generála, uvězněn v roce 1948, když odmítl vstoupit do komunistické strany. Zbaven hodností a osobní svobody byl až do roku 1954. Mladá a krásná Eva Kristinova se přihlásila ke studiu na Státní konzervatoři v Bratislavě v roce 1949. Pro nezpochybnitelný herecký talent , byla přijata nejen ke studiu, ale též k hostování v Slovenském národním divadle v Bratislavě. Na této divadelní scéně pak vytrvala takřka čtyřicet let. Prožila tak jeden herecký život na jedněch divadelních prknech. Vedle dramatických rolích z klasického repertoáru podle Williama Shakespeara, si zahrála roli Lady Mackbeth v dramatu Mackbeth /1959/, či jako Gertruda z Hamleta /1961/. Byla úspěšná i jako Kleito z Nezvalovy Atlantidy /1961/, Alžběta Proctorová z Millerových Čarodějnic ze Salemu /1966/, jako matka Kuráž z Brechtovy hry Matka Kuráž a její děti /1971/. Vždy a neúnavně prokazovala své jedinečné herecké umění ztvárnit i ty nejnáročnější role. Jako úspěšná herečka své domovské scény, které zasvětila svůj profesní život, se na tomto jevišti objevila naposledy v roli Rodany v dramatu M.Ferka - Pravda Svätoplukova /1985, rež. P. Haspra/. Eva Kristinová byla též známou a uznávanou recitátorkou veršů slovenských i českých básníků. Její talent se prosadil i ve filmu a v televizních inscenacích.Filmový debut si odbyla v slovenské komedii Nie je Adam ako Adam /1956, rež. Palo Bielik/. Řada následujících filmů má stále své diváky - Štyridsaťštyry /1957, rež Palo Bielki/ první slovenský TV film, válečné drama Smrť sa volá Engelchen /1961, rež.Ivan Balada/, TV film Sám vojak v poli /1964, rež. Otto Haas/, Ryšavá jalovica /1970, rež. Martin Ťapák/. Televizní inscenace z bratislavského televizního studia, do kterých byla poměrně často obsazována i Eva Kristinová, byly známy i českým divákům. Velmi úspěšné byly inscenace - Cesta ženy /1974, rež. Dušan Kodaj/, Penelopa /1977, rež. Štefan Uher/, Hody /1987, rež. Andrej Lettrich/. Eva Kristinová společně se slovenským publicistou Janem Čomajem připravili a k vydání knihu vzpomínek Eva Kristinová - Spomienky herečky /2008/. Erkul