Laďka Kozderková

Přestože si za svou kariéru nezahrála jedinou hlavní roli, těm vedlejším dokázala vtisknout takové kouzlo, že pokud se vysloví hereččino jméno, všichni si vybavíme komedii Trhák či film Jako jed. Laďka Kozderková se jako jedna z mála umělkyň vůbec nesetkala s trémou. Byla z muzikantské rodiny a vystupování jí přišlo tak přirozené jako jiným ranní hygiena. Už ve dvanácti letech vydala svou první desku s orchestrem Gustava Broma. Když potom nastoupila do tehdejšího Divadla Karlín, splnil se jí sen. Jiné divadlo totiž tenkrát muzikál na repertoáru nemělo a Laďka se právě k tomuto žánru cítila předurčena. A není divu, málokterá herečka té doby dokázala hrát a zpívat tak dokonale jako ona. Tehdejší ředitel karlínského divadla Ladislav Županič o ní řekl: "Kdyby tehdy zažíval muzikál takový boom jako dnes, našel by v Laďce Kozderkové hvězdu první velikosti. A dovolím si tvrdit, že kdyby se narodila jako Američanka a zpívala na Broadwayi, tak by o ní slyšel celý svět. Bohužel se však narodila na špatném místě ve špatné době." Laďka Kozderková obzvlášť vynikla v roli Dolly Levi v muzikálu Hallo, Dolly! Odborn Odborníci, kteří měli možnost vidět zahraniční verze s různými představitelkami na světových jevištích, se shodli na tom, že právě Laďka n ka pod podala nejlepší výkon ze všech, dokonce i lepší než všemi obdivovaná Barbra Streisand, kterou shodou okolností Laďka Kozderková obrovsky obdivovala. Ve filmu se objevila v bezmála třiceti snímcích, kde, jak už bylo řečeno, hrála především vedlejší role. "Mám ráda takové filmy, ve kterých můžu hrát i zpívat. Jedno bez druhého už nejsem tak úplně já. Vůbec nejraději mám ale muzikály. Strašně bych si přála hrát v těch opravdových, které zde dosud nejsou," svěřovala se novinářům. S velkou láskou se Laďka Kozderková potkala dvakrát, nejprve se provdala velmi mladá za trumpetistu Richard Kubernát, který jí imponoval svým rozhledem, i když jí mohl být spíše otcem. Pak těžce nesla, když propadl alkoholu a všechny společné peníze propil. V takovém prostředí nemohla nechat vyrůstat svou dceru, a proto odešla. Se svým druhým manželem, hercem Vlastimilem Bedrnou, s nímž kromě dcery Lady z prvního manželství vychovávala ještě jejich společnou dceru Vlastu, zůstala až do konce života. O dvacet let starší partner jí stál po boku i v době, kdy jí diagnostikovali zhoubou rakovinu. Vlastimil Bedrna později prohlásil, že ji moc obdivoval, jak klidně nesla svůj úděl a do poslední chvíle věřila, že se uzdraví. Ani přes náročnou léčbu neztrácela humor a ženám v nemocnici vyprávěla veselé historky ze zákulisí a zpívala písničky. Osud však i přes Laďčinu obrovskou chuť žít rozhodl jinak.