John F. Kennedy

"Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co můžeš ty udělat pro svou zem." Dnes již proslulý inaugurační projev 35. prezidenta USA - J. F. Kennedyho, demokratického a charizmatického politika, ctižádostivého člena klanu Kennedyových i nenapravitelného sukničkáře. John se narodil jako druhý syn patriarchy Josepha Patricka Kennedyho (1888-1969), záletného potomka irských přistěhovalců a bigotní katoličky Rose Fitzgeraldyové (1890-1995), starostovy dcery, kteří svou několikaletou známost posvětili svatbou v říjnu 1914. Joe P. Kennedy je dodnes považován za zakladatele slavné, ale i prokleté dynastie a jeho manželka Rose za tvrdou, podváděnou a osudem těžce zkoušenou ženu, která přežila čtyři své děti. Rok po bostonské svatbě přišel na svět "korunní princ" - Joseph Patrick Kennedy jr., který však r. 1944 padl hrdinnou smrtí amerického pilota. První dcera Rosemary, bohužel mentálně postižená, se narodila r. 1918, ovšem tragicky se na ní "podepsal" vlastní otec, když jí bez vědomí manželky Rose nechal v r. 1941 provést lobotomii a nešťastnice poté strávila dlouhá léta v ústavu, kde r. 2005 zemřela. I další dceru Kathleen Agnes (1920-48) čekal krátký život a tragická smrt při leteckém neštěstí. Sestry Eunice Mary (1921-2009) a Patricia Helen (1924-2006) se prokletí rodu vyhnuly a obě se dožily poměrně vysokého věku - pracovaly jako humanitární pracovnice a pracovnice Knihovny a muzea JFK. Druhý slavný bratr Robert Francis (1925-1968) pokračoval v otcových šlépějích zakladatele rozvětvené rodiny (se svou ženou Ethel /1928/ měli 11 dětí), zároveň však neunikl tragickému osudu staršího bratra Johna, když se stal v červnu 1968 jako prezidentský kandidát obětí atentátu. Téměř neznámá a jediná žijící je Jean Ann (1928), bývalá diplomatka a velvyslankyně v Irsku. Posledním potomkem Joea a Rose byl Edward Moore (1932-2009), bývalý americký senátor, který si však kvůli zaviněné autonehodě, při níž zahynula jeho asistentka (a nejspíš i milenka) uzavřel cestu do Bílého domu a ve věku 77 let zemřel na nádorové onemocnění. JFK od mládí plnil vlastní nesplněná přání svého autokratického otce a po smrti staršího bratra de facto zaujal jeho místo korunního prince, který jednou dobude post prezidenta USA. Po Choate School ve Wallingfordu ve státě Connecticut nastoupil John na Harvard, který v roce 1940 absolvoval s vyznamenáním. Jeho disertační práce Proč Anglie spala (pojednávající o Mnichovské dohodě) se díky jeho otci stala bestsellerem. V r. 1941 se i přes svůj nedobrý zdravotní stav (od mládí trpěl Addisonovou nemocí) přihlásil k námořnictvu, kde o dva roky později utrpěl vážné poranění zad, se kterým se potýkal po zbytek života. Zdravotní neduhy ho však nijak neomezovaly v milostných avantýrách - v této oblasti se zcela "potatil". Mezi jeho milenky patřily jak tehdejší známé herečky - např. Angie Dickinson, Kim Novak a nejslavnější ze všech, Marilyn Monroe, tak i později stážistky a sekretářky z Bílého domu. V květnu 1951 se seznámil s krásnou a inteligentní novinářkou Jacqueline Lee Bouvierovou, se kterou se o dva roky později oženil. Právě v tom roce se stal senátorem za stát Massachusetts a jeho politická hvězda stoupala. Rodinné štěstí rozvracely nejen Johnovy časté nevěry, ale především smrt prvorozené dcery Arabelly (1956), která zemřela krátce po narození. Narození druhé dcery Caroline (1957) však manžele načas citově sblížilo a když o tři roky později přišel na svět vytoužený syn John jr., považoval to ambiciózní politik za předzvěst nejšťastnějšího období svého života. V listopadu 1960 získal těsnou nadpoloviční většinu v prezidentských volbách, kdy Richarda Nixona porazil o 119 450 hlasů a vyhrál ve 23 státech Unie - na hlasy volitelů poměrem 303:219. 20. ledna 1961 se JFK oficiálně stal prezidentem Spojených států, do funkce ministra spravedlnosti se mu podařilo dosadit bratra Bobyho. Velmi kontroverzním a nešťastným bylo jedno z prvních závažných rozhodnutí mladého prezidenta - totiž pod tlakem vojenských potentátů dal pokyn k invazi v Zátoce sviní (17.-18.4. 1961), která skončila naprostým fiaskem. John však tuto vojenskou aféru ustál a do budoucna se poučil. Dalším tak trochu politickým "políčkem" bylo červnové setkání s Chruščovem, které kvůli Kennedyho úporným bolestem dopadlo zcela jinak, než oba aktéři předpokládali. O rok později čelil nejen on, ale i jeho bratr Boby podezření z podílu na podivné (sebe)vraždě holywoodské ikony MM, která zemřela za dodnes nevyjasněných okolností začátkem srpna 1962, kdy intimní styky obou bratrů a sexuálního symbolu Marylin tyto spekulace víc než podporovaly. Když v polovině října 1962 objevili Američané sovětské rakety na Kubě a začala karibská krize, byl stav prezidentových zad díky komplexní léčbě výrazně lepší. „Jako vrchní velitel byl teď úplně jiný člověk než ubrečený, emocemi zmítaný slaboch po fiasku v Zátoce sviní nebo zdeptaný chudák při vídeňské schůzce s Chruščovem,“ poznamenává Owen. Prezident nyní ovládal sebe, svou vládu i generální štáb. Po celou dobu svého nedokončeného mandátu měl poměrně vysokou a stabilní důvěru v oblasti zahraniční politiky, důvěra v domácí politice měla výrazně větší výkyvy a nebyla tak velká. Prvním problémem, který je čekal, byla snaha o oživení americké ekonomiky, s jejíž stagnací se projevil i problém poměrně vysoké nezaměstnanosti. Tuto situaci řešila jeho vláda pomocí daňových reforem, jejichž dopad na ekonomiku USA je hodnocen jako pozitivní. Přestože Kennedy podporoval myšlenku rovnosti všech lidí (podpořil například demonstraci za občanská práva u Lincolnova památníků 28. srpna 1963, kde Martin Luther King přednesl svůj nejslavnější projev I have a dream…), podařilo se mu díky slabé pozici v rámci politického rozložení sil prosadit jen minimum nových zákonů o občanských právech. Po celou dobu svého mandátu se snažil tajit nejen své zdravotní problémy, ale i své mimomanželské aktivity k čemuž neváhal využít i svého vlivu na Hooverovu FBI. Ve třetím roce svého prezidentského období odjel na dlouho avízovanou cestu do Texasu, kde v rámci kampaně pro prezidentské volby 1964 projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze doprovázený manželkou Jacqueline, texaským guvernérem Johnem Connallym a jeho manželkou Nellie. Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho byl spáchán v pátek 22. listopadu 1963 v texaském městě Dallas ve 12.30 místního času. John F. Kennedy byl smrtelně raněn střelou z pušky Carcano M91/38, pravděpodobný střelec Oswald se k ničemu nepřiznal a byl zavražděn dva dny po zadržení. Vyšetřování Warrenovy komise (1963–1964), Zvláštního výboru pro vyšetření atentátu Sněmovny reprezentantů (1976–1979) a různých vládních agentur došla k závěru, že atentát byl spáchán Lee Harvey Oswaldem, bývalým příslušníkem Námořní pěchoty Spojených států. Neoficiálně se však vyrojily spekulace o vraždě na objednávku americké mafie, kubánského diktátora Fidela Castra a dokonce i věčného politického protivníka a jeho nástupce L. Jonsona (1908-73). Atentát na mimořádně populárního prezidenta vyvolal celosvětový ohlas. Pohřeb se konal 25. listopadu 1963 a účastnilo se jej 220 zástupců zemí z celého světa, Sovětský svaz nevyjímaje. Jako málokterá jiná politická událost se zavraždění Kennedyho silně zapsalo do paměti veřejnosti Spojených států, takže většina pamětníků dodnes ví, co dělali ve chvíli, kdy se zprávu o atentátu dozvěděli. JFK je pohřben na Arlingtonském vojenském hřbitově.