Edmond T. Gréville

Režisér Edmond T. Gréville pocházel ze smíšeného francouzsko-anglického manželství a celou svou filmařskou kariéru pracoval střídavě ve Francii a Británii. Narodil se v Nice, jeho vlastní jméno znělo Edmond Greville Thonger. Byl nejmladším ze sedmi dětí, otec Richard Greville Thonger byl anglikánským knězem, matka Ardeche Philit před svatbou pracovala jako vychovatelka. Edmond T. Gréville začínal jako novinář a filmový kritik, již v osmnácti letech napsal také svůj první román. Od psaní recenzí k filmů nebylo daleko přímo k práci ve filmových studiích. Koncem dvacátých let se v různých profesích začal uplatňovat u filmu ve Francii a Británii. V menší roli mnicha se objevil v Ganceho slavném filmu NAPOLEON (Napoléon, 1927), poté jako asistent režie působil v Londýně. Tady se setkal se začínající herečkou Wandou McEwan (1908-1997), s níž se v roce 1930 oženil (byla pak známá pod vyvdaným jménem Vanda Gréville). Po návratu do Francie dostal velkou hereckou příležitost v roli Louise, přítele hlavního hrdiny, v Clairově snímku POD STŘECHAMI PAŘÍŽE (Sous les toits de Paris, 1930). S Abelem Gance pak jako asistent režie pracoval na filmu KONEC SVĚTA (La fin du monde, 1931), do nějž jako herečku prosadil i svou manželku Vandu. Mezitím sám natočil několik krátkých filmů, ve formátu celovečerních snímku debutoval detektivním příběhem VLAK SEBEVRAHŮ (Le train des suicidés, 1931), kde opět mimo jiné hrála jeho manželka Vanda. Z jeho další filmografie ve Francii připomeňme muzikál PRINCEZNA TAM-TAM (Princesse Tam-Tam, 1935) se slavnou zpěvačkou Josephine Baker v hlavní roli. Když ve druhé polovině 30. let odešel na delší dobu do Británie, také tady svůj první film pořídil v žánru muzikálu (CIKÁNSKÁ MELODIE - Gypsy Melody, 1936). Z jeho tehdejší tvorby v londýnských studiích vyniká drama SLEČNA DOKTOR (Under Secret Orders, 1937), které bylo uvedeno i v Československu. Jednu z hlavních rolí tu hrál rakouský herec Erich von Stroheim, jejž pak Gréville angažoval i do francouzského filmu OHROŽENÍ (Menaces, 1940). Mezitím byl pověřen nizozemskou vládou, aby pomohl při realizaci vlastenecky zaměřeného filmu k výročí královny Vilemíny (VEERTIG JAREN, 1938). Film byl oceněn na festivalu v Benátkách a Gréville dostal další nabídky z Itálie. Rozpracované projekty však zůstaly nedokončeny kvůli vypuknutí druhé světové války. Tehdy Edmond T. Gréville své aktivity omezil, mimo jiné kvůli svému napůl anglickému původu neměl možnost pracovat v okupované Francii. Po válce se ve Francii přihlásil s nenáročnou sentimentální komedií DOROTHÉE HLEDÁ LÁSKU (Dorothée cherche l'amour, 1945), úspěch ale později sklidil s adaptací literární předlohy Emila Zoly (PRO JEDNU NOC LÁSKY - Pour une nuit d'amour, 1947). Znovu často točil v Británii, příležitostně také v dalších zemích, například v Německu nebo opět v Nizozemí. Mezitím od něj odešla manželka Vanda, která opustila hereckou kariéru a vrátila se trvale do Londýna, aby se starala o své staré rodiče. Gréville mimo jiné obnovil spolupráci s Erichem von Stroheim a natočil s ním film ODVRÁCENÁ STRANA RÁJE (L'envers du paradis, 1953), větší úspěch mu ale přinesla spolupráce s Jeanem Gabinem (PŘÍSTAV TOUHY - Le port du désir, 1955). S mezinárodním obsazením realizoval dramatický příběh OSTROV NA KONCI SVĚTA (L'ile du bout du monde, 1959), jeho tvorbu v Británii pak uzavírá dvojí spolupráce s Christopherem Lee, jedná se o film BEAT GIRL (1960) a novou verzi klasického hororu ORLACOVY RUCE (The Hands of Orlac, 1960). Pouze jako scénárista se později podílel na italském hororu PANNA Z NORIMBERKU (La vergina di Norimberga, 1963), v němž opět hrál Christopher Lee. Edmond T. Gréville pak odešel do soukromí a pracoval mimo jiné na svých pamětech (které vyšly až v roce 1995), nějaký čas pobýval v Izraeli. Zemřel na následky dopravní nehody v rodném Nice 26. května 1966 ve věku nedožitých šedesáti let.