Enrico Maria Salerno

Enrico Maria Salerno se narodil 18. září 1926 v Miláně a zemřel v Římě 28. února 1994. Jeho otec Greg pocházel ze Sicílie a matka Mirka Stroff byla houslistka slovinského původu. I jeho další tři sourozenci - Titto, Ferdinando a Vittorio později působili v uměleckých profesích. V průběhu šedesátých a sedmdesátých let patřil k nejobsazovanějším a nejpopulárnějším italským hercům ve filmu, ale velice úspěšně působil po celou dobu života i na divadelních scénách. V divadle začal působit od roku 1949 ve společnosti Adani-Tifani-Cimara. Postupem času se vyprofiloval mezi nejlepší italské divadelní herce. Vystupoval v klasickém repertoáru - Čechov, Pirandello, Shakespeare, Dostojevskij a další. Mezi významná angažmá patří Piccolo Teatro Milano (1952 - 1954), Teatro Stabile Genova (1955 - 1958), Teatro dell´Opera di Roma (1966 - 1968). Zároveň vystupuje v televizi od roku 1954, zpočátku v inscenacích divadelních dramat, následně i jako hvězda televizních show např. Famiglia Benvenuti (1968 -1969). Před filmovou kamerou debutoval ve filmu La tratta delle bianche (r. L. Comencini - 1952). Následovaly další drobné role, než se prosadil ve filmu Svědek, který nepromluvil (r. Florestano Vancini - 1960), kde ztělesnil majitele lékárny Pina Barilariho. Za tento film získal poctu Stříbrná stuha. Z dalších filmů známých i u nás: Byla noc v Římě (1960), Vrah (1961), Smog (1962), Železná maska (1962), Nesnadná láska (1963), Záhadný kontraband (1964), Evangelium sv. Matouše (1964), Znal jsem ji dobře (1965), Casanova 70 (1965), Brancaleonova armáda (1966), Bitva u El Alameinu (1969), Policie děkuje (1972), Skalpel v rukou bílé mafie (1973), Policie se dívá (1973), Nikoliv, případ skončil šťastně (1973), Ruce vzhůru (1974), Škola zlodějů (1986), Škola zlodějů 2 (1987), Lišák (1988) atd. Salerno režíroval rovněž tři celovečerní filmy. Oceňovaný snímek s Tony Musantem a Florindou Bolkan Benátský anonym (1970), uvedený i u nás, Cari genoteri (1973) a Odumírání lásky (1978) - opět s Musantem a Ornellou Muti. Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství s Fiorettou Elliote pocházejí děti: Giovanbattista, Eduardo, Nicola a Petruchia. Posledních dvanáct let svého života žil s herečkou Laurou Andreini. Z nemanželského svazku s herečkou Valeriou Valeri má dceru Chiaru Salerno. Salerno zemřel v únoru 1994 na rakovinu plic a je pohřben v městečku Castelnuovo di Porto nedaleko Říma, kde strávil druhou polovinu života.