Lucyna Winnicka

Polská herečka a později novinářka Lucyna Winnicka se narodila 14. července 1928 ve Varšavě. Ještě před válkou stihla složit maturitu na prestižním varšavském gymnáziu Tadeusza Reytana a do dalšího studia se vrhla hned po jejím ukončení. V roce 1950 absolvovala Právnickou fakultu Varšavské univerzity a roku 1953 pak ještě Akademii dramatických umění v Varšavě. Působila pak na divadelních scénách v hlavním městě a nějaký čas také ve Štětíně. Ve filmu debutovala roku 1954 rolí Magdy ve snímku svého muže Jerzyho Kawalerowicze " Pod gwiazdą frygijską" a záhy nato se stala jednou z hvězd polské kinematografie. Uchvacovala diváky nevšední, oduševnělou krásou, spojenou s tajemným výrazem, někdy hraničící až s mysticismem. S manželem natočila i své dva nejúspěšnější filmy - "Vlak" (Pociąg - 1959), který jí vynesl ocenění na MMF v Benátkách a hlavně pak historické drama "Matka Joanna od Aniołów" (1961), kde fascinujícím způsobem ztvárnila ženu - řádovou sestru, marně prahnoucí po lásce. Další role ji čekala i v jeho filmu " Prawdziwy koniec wielkiej wojny" (1957) a objevila se i v legendárním " Faraonovi" (1966).. Ze spolupráce s dalšími režiséry pak můžeme jmenovat např. úspěšné filmy "Milcząca gwiazda" (1959 - rež. Kurt Maetzig), "Krzyżacy" (1960 - A. Ford), "Sam pośród miasta" (1965 - Halina Bielińska), "Na wylot" (1972 - G. Królikiewicz), "Ognie są jeszcze żywe" (1976 - Nobito Abe). Roku 1977 se L. Winnická s diváky nadlouho rozloučila filmem "Index", aby se před kameru vrátila až o mnoho let později - a to pouze ve dvou dokumentárních snímcích: ""Pociąg" 40 lat później" (1998) a "Filmy o filmach" (1999), ve kterých si nostalgicky zavzpomínala na svou hereckou minulost. Proč tomu tak bylo, proč tato populární herečka opustila v době své největší kariéry divadelní jeviště i filmové ateliéry? Důvodem bylo její rostoucí zaujetí pro filozofii Východu, stoupající fascinace její kulturou a hlavně hinduistickým náboženstvím. Několik let se tak Lucyna Winnická věnovala cestování, přičemž se živila jako zahraniční korspondentka a spisovatelka. V Polsku založila tzv. "Akademii života" a 10 roků v ní osobně vedla kurzy alternativní medicíny a meditace. Ze svých cest vytěžila i dvě úspěšné knihy: „Podróż dookoła świętej krowy” (Cesta kolem posvátné krávy) a „W poczekalni nieba" (V nebeské čekárně). V roce 1998 byla jedním ze zakládajících členů Transparenty International Polska - nevládní organizace bojující proti korupci a nepoctivostem ve veřejném životě. Spolu s Markem Kotańskim také poslala do parlamentu petici proti brutalitě a agresi v televizních programech. Se svým mužem, Jerzy Kawalerowiczem, má dvě děti - syna Petra a dceru Agatu, dnes už je i babičkou několika vnoučat. V současnosti už se, vzhledem se svému vyššímu věku a zdravotním problémům, stáhla z veřejného života a pobývá střídavě v domácí péči své rodiny a hereckém penzionu ve Skolimowě. Žádného ze svých životních kroků nelituje a její poselství mladé generaci zní: "Přestanete-li v něčem vidět smysl, nebojte se to změnit! Opusťte práci, či partnera a s úsměvem vyhlížejte příští dny, Přijdou, určitě přijdou - a budou plné krásy."