Jozef Ciller

Narodil se v Trenčíně v roce 1942. Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské /prof. Libenský a Brychtová/ v Železném Brodě, pokračoval ve studiu architektury na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě u profesora Vl. Karfíka a scénografie na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě u profesora L.Vychodila /1963-1968/. Od roku 1967 pracoval jako výtvarník a počínaje rokem 1975 jako šéf výpravy Divadla SNP v Martině. Od roku 1990 přednáší na katedře scénického a kostýmního výtvarnictví Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Spolupracuje s činoherními i loutkovými divadly a televizními studii a vytvořil na 600 scénických řešení. Spolupracuje se slovenskými, českými a zahraničními divadly. Jako výtvarník a pedagog pracoval ve dvaceti zemích a vytvořil na 450 scénických řešení nejen pro divadlo (i loutkové), ale i film a televizi. Podílel se na Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě, kde vytvořil scénu pro Krále Leara /2002/ a Romea a Julii /2004/ obě inscenace v režii M. Huby. Spolupracoval s Národním divadlem v Brně na Shakespearových Veselých paničkách windsorských /2001, rež. P. Mikulík/, Moravským divadlem v Olomouci na Shakespearově Jindřichovi IV. /2002, rež. P. Gábor/, s pražským Divadlem Na Fidlovačce na Baladě pro banditu. Konečně byl také autorem scénografie filmového zpracování. Je jako autor uveden pod scénografií k muzikálu Cikáni jdou do nebe v Divadle Bez zábradlí /2004, rež. R. Balaš/ a Shermanově hře Když tančila /2005, překlad a rež. A. Nellis/. Pro činohru Národního divadla v Praze navrhoval výpravu Gorkého Letních hostů /1981, rež. Ľubomíra Vajdičky/, ve spolupráci s režisérem Vajdičkou dále k Schillerově hře Úklady a láska /Nová scéna, 1982/, Stodolově hře Bačova žena /1983, Tylovo divadlo, dnes Stavovské/, Čechova Višňového sadu /1984/ aj. Často spolupracoval v činohře ND s režisérem Ivanem Rajmontem – pro jeho inscenace navrhoval výpravu v divadlech v Martině, Ústí nad Labem, Bratislavě, Jaroslavli aj. Jako scénický výtvarník má za sebou řadu výstav svých scénografických prací- v Moskvě, Varšavě, na pražském Quadriennale, také se zúčastňuje v Praze Salónu české scénografie a v Luhačovicích měl samostatnou výstavu scénické tvorby na Divadelním festivalu v roce 2005 aj. Získal dvě zlaté medaile na Pražském Quadriennale 1975 a 1983 a jednu stříbrnou v roce 1987. Byl oceněn medailí na Triennale Novi Sad, získal Cenu The Guardian Critisc Choice Edinburg 1991. Od Kruhu přátel české kultury na Slovensku získal za praktické uplatňování česko-slovenské vzájemnosti Cenu Karla Čapka 2003 je nositelem divadelní ceny DOSKY 2004 za inscenaci Tiso v bratislavské Aréně (scénář a režie R. Ballek) a DOSKY 2006 za nejlepší scénografii (Čechov: Ivanov, SKD Martin). Neméně významná byla Cena města Martina v roce 2002, která se každoročně udílí občanům, kteří se mimořádně zasloužili o reprezentaci města ve světě. Erkul