Ladislav Lakomý

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Ladislava Lakomého: … Strach je zcela přirozená lidská vlastnost. Herec, který tvrdí, že nikdy neměl trému, lže. Lidské i profesní vlastnosti jsou však dány celým složením osobnosti, která se neustále dotváří. Mám radši když roli zůstane tajemství, když prostě nevypovídá úplně všechno. Miluju, když se některé věci jen naznačují a divák je musí domýšlet. Podobně je to v životě. Člověk neustále přemýšlí, ale ven jde možná desetina toho, co se honí hlavou. Podobně je to na jevišti. Monolog je vždy pouhým zlomkem celé postavy i jejího světa. Já se na jevišti často brzdil, protože jsem chtěl některé věci jenom naťuknout nebo naznačit./1/ … V jedné lidové hře jsem hrál šaška. Hodně jsem o něm přemýšlel. Došlo mi, že ho musím obohatit něčím, co mají všichni Shakespearovi šaškové. Jsou vždy starší, nejsou ale žádní pouliční dryáčníci. Shakespearovými slovy, jsou natolik moudří, že mohou být blázni./2/ … Divadlo je kolektivní záležitost. O úspěch či případný neúspěch se musí podělit všichni./3/ … Pro mě byl vrchol ve druhé polovině šedesátých letech, kdy už také končila zdejší brechtovská éra. Hodně vždy záleží na dramaturgii. A taky na tom, co chce nebo může jeviště obecenstvu dát. Jestli dnes někdo může v televizi, na níž kouká milion lidí, říct Klausovi bez obav, že je darebák, nemám potřebu to večer hrát na divadle. Divák to ví. Chci diváka pohladit, dát mu velký příběh, ukázat mu morální normu.../4/ … Dnes by mělo divadlo dávat větší hodnoty, než na které lidé narazí v televizi nebo jak mu je servírují v novinách. Velkým tématem dneška jsou třeba mezilidské vztahy, morálka a podobné věci./5/ /1-5, Divadelní noviny 21/2000/