René Barberis

Francouzský režisér René Barberis zaujal v meziválečném období několika adaptacemi osvědčených předloh, v dlouhodobém měřítku se ale neprosadil a dnes patří ke spíše zapomenutým filmovým tvůrcům. Pocházel z Nice a v Paříži se ocitl po první světové válce, brzy se prosadil v pomocných profesích u filmu a začínal jako asistent režie, případně scénárista. Jako asistent režie se podílel na významných němých filmech Henriho Fescourta vycházejících z literárních předloh (MANDRIN, 1923; BÍDNÍCI - Les Misérables, 1924), k samostatné režii se propracoval koncem dvacátých let. Po příchodu zvuku převedl na filmové plátno populární divadelní hru DÍRA VE ZDI (Un trou dans le mur, 1930); díky této komedii se ve zvukovém filmu začala výrazně prosazovat dosud výhradně divadelní herečka střední generace Marguerite Moreno. Z Barberisovy další filmografie stojí za připomenutí jeho vlastní realizovaný scénář CASANOVA (1934) s ruský hercem Ivanem Mozžuchinem v titulní roli. Mezitím se Barberis nadále uplatňoval i v jiných oborech a například na Drévillově filmu MALÁ SPOJENECTVÍ (Les petites alliées, 1936) pracoval jako výtvarník. Později natočil sentimentální příběh mladého muže ze španělsko-francouzské hranice RAMUNTCHO (1937), v němž titulní hrál odehrál Paul Cambo. Barberisův poslední film, komedie ZLATÁ KOZA (La chevre d'or, 1943), opět vycházel z literární předlohy, nad dobový průměr válečné filmové produkce ovšem rozhodně nevynikl. Po druhé světové válce se René Barberis již umělecky neangažoval a zdržoval se v soukromí, zemřel v Řecku na ostrově Sýros 11. června 1959 ve věku 73 let.