Konstantin Biebl

...Konstantin Biebl byl tajnůstkář, vždy pečlivě upravený, dlouho si udržoval chlapecký vzhled. Výrazným rysem jeho osobnosti byla touha zůstat navždy dítětem, vědomá infantilita prostupuje i jeho texty. Kvalita jeho díla časem zřetelně klesala. Postupné ošklivení světa během dvacátého století nedokázal unést jako člověk ani jako básník. Byl mistrem krátkých textů. Ty delší(např.Nový Ikaros)působí rozbředle. Výjimečným rysem jeho díla je poněkud schizofrenické spojení civilismu s exotikou. /převzato z Antologie české poezie XX. století v Čechách, na Moravě a Slezsku-Ryby katedrál, Brno, 2001/

Yorck Německou vlajkou pyšní se Yorck, loď, která pluje do tropů. V noci se pije! Do rána tančí! Nazpátekpospíchá do moře hozený kork. Zátko od vína, bojíš se opustit Evropu? /zkráceno/ ze sb. b. S lodí jež dováží čaj a kávu /1927/

Napsali o Konstantinu Bieblovi: ... Biebl rozhodně nechce dělat lyrické kalendáře, všem srozumitelné,a proto vyčichlé. Jemu je lyrika dobrodružstvím nervů, srdce, osudu, jemu je poezie šíleným kvasem vůní, barev, zvuků... /str.56/ František Götz v čl. Bieblův Nový Ikaros - Rozpravy Aventina - prosinec 1928. ...Umění zavedlo tohoto básníka do světa stínů a ozvěn, a není divu,že právě on se vybral doopravdy do exotické dálky, aby na ni položil ruku. Josef Hora v čl. Zlaté řetězy exiítismu, Literární noviny z 1.3.1928

Myšlenky a názory Konstantina Biebla: .. Kdo tvoří jenom rozumem a vůlí, ten tvoří stroj. Stroj, který může mít dokonalou mechaniku. Neboť skutečně vůlí a rozumem lze slova uzákonit v jamby a daktyly. Ale kdo by nerozeznal údery parního pístu od tepotu srdce? Vůlí a rozumem lze sestrojit dokonalý stroj na výrobu ledu. /1/ ...Kdo tvoří jenom srdcem, může učinit víc, než prolít všechnu svou krev - která ztuhne. Je nám někdy i líto zabitého kůzlete. Ale řezničina sama nedojímá. /2/ ...Inspirace? - Je a není: podle naší vůle. Rozum stojí vždycky k službám za dveřmi. A tepny možno kdykoliv si otevřít... /3/ -Dokonalá báseň je tajemství svaté Trojice. Vůle, Rozumu a Srdce. Všechny tři složky se navzájem prostupují jako jedna jediná sloučenina. Viděl jsem ve snu krásný zlatý dívčí cop o třech pramenech. A všechny byly jenom vlasy. /4/ ...Mám nepřekonatelnou hrůzu ze všech škol a seminářů, jež nenechávají ani mrtvých na pokoji. Miluji jenom žijící básníky; jsou mezi nimi hlobrádkové, ale také vážení kmeti, jako někteří čínští lyrici, starší čtyř tisíc let. /5/ ...Nepíšu veršů. Tvořím je skoro vždy zpaměti, obyčejně v noci, když se vracím Žitnou ulicí k Vinohradům. /6/ /1-6/ Konstantin Biebl o sobě /Rozpravy Aventina II. č. 13 1926-1927/