Henry Mancini

Henry Mancini, rodným jménem Enrico Nicola Mancini, narozen 16. dubna 1924, Cleveland, Ohio; zemřel 14. 6. 1994, Los Angeles, Kalifornie. Rodiče byli italští emigranti a mladý Enrico měl odmalička hudební talent. V osmi letech začal hrát na pikolu a od dvanácti let navštěvoval hodiny klavíru. Vystudoval hudbu na Carnegie Institute of Technology v Pittsburghu a na newyorské Juilliard School of Music. V roce 1946 se stal klavíristou a aranžérem ve slavném orchestru Glenna Millera. V roce 1952 nastoupil do hudebního oddělení filmové společnosti Universal Studios. V následujících šesti letech se podílel na stovce filmů jako aranžér a skladatel. Složil hudbu k významným filmům The Glenn Miller Story (první nominace na Oscara - 1954), Příběh Benny Goodmana (1955) a Dotek zla (1958) režiséra Orsona Wellese. Od roku 1958 se stal nezávislým skladatelem a hned zpočátku navázal spolupráci s režisérem Blake Edwardsem při úspěšném seriálu o příhodách soukromého detektiva - Peter Gunn (TV - 1958 - 1960). Od té doby se datovala společná práce a přátelství Manciniho a Edwardse, kteří spolupracovali v průběhu třiceti let na 26 filmech. K nejznámějším patří proslulá filmová série o Růžovém partnerovi. Hudební motiv k tomuto filmu patří k nejznámějším ve filmovém světě. Mancini byl celkově nominován na Academy Awards - Oscara osmnáctkrát a cenu získal čtyřikrát. Za nejlepší původní píseň - Snídaně u Tiffanyho (1961) a Dny vína a růží (1962); za nejlepší hudbu k filmu Snídaně u Tiffanyho (1961) a Victor/Victoria (1978). Z dvaasedmdesáti nominací na cenu Grammy získal dvacet ocenění. Získal i Zlatý glóbus a dvě nominace na cenu Emmy. Skladatel rovněž vystupoval jako dirigent se symfonickými orchestry po celém světě. Londýnský symfonický orchestr, Izraelská symfonie, Bostonská filharmonie, Filharmonie Philadelphia, Royal Philharmonic Orchestra. Ročně měl až padesát vystoupení, celkově cca 600. V letech 1966, 1980 a 1984 vystupoval v představení pro britskou královskou rodinu. Nahrál 90 alb převážně soundtracků filmové hudby. Napsal dvě knihy s námětem praktického průvodce profesionálního hudebníka a autobiografii. V roce 1994 získal prestižní ocenění UCLA - Cirkle Award. Byly mu propůjčeny čtyři čestné doktoráty amerických univerzit. V roce 2004 byl poctěn k 40. výročí Růžového partnera Poštovní službou Spojených států razítkem za celoživotní úspěchy hudby k filmu. Mancini byl ženatý od roku 1947 až do své smrti s Virginií O´Connor, se kterou měl tři děti: Chrise, Monicu a Felice. Zemřel v sedmdesáti letech v roce 1994 na rakovinu slinivku uprostřed příprav divadelní verze muzikálu Victor/Victoria.