Walter Matthau

Walterova matka byla židovské národnosti, otec ruský pop. Sám Walter Vyrůstal v chudých poměrech na Manhattanu, kde si se svým bratrem přivydělávali mytím aut, čištěním bot. V jedenácti letech vystupoval v židovském divadle na 2. Avenue, a jako čtrnáctiletý si zahrál Polonia ve školní inscenaci Shakespearova - Hamleta. Později byl boxerským instruktorem a basketbalovým koučem. Ve 2. světové válce sloužil jako telegrafista u letectva. Po válce absolvoval herecké kurzy v manhattanské dramatické dílně Erwina Piscatora. Profesionální kariéru zahájil se zájezdovými divadelními soubory. V roce 1948 debutoval na Broadwayi v historickém dramatu Maxwella Andersona: Tisíc dnů s Annou, ale první výraznější úspěch slavil teprve v komedii George Axelroda : Zkazí úspěch Rocka Huntera, a komedii Harryho Kurnitze: Ještě jednou, s citem. V 50. letech se poprvé uplatnil před filmovou kamerou, ale dlouho byl obsazován do menších rolí padouchů a nesympatických chlapíků ve westernech. Výrazněji se prosadil až v 60. letech, kdy nejprve jako režisér natočil laciné kriminální drama Gangsterský příběh. Do širšího diváckého povědomí se zapsal hlavní úlohou zvláštního agenta Lexe Rogerse v TV seriálu Tallahassae 7000. Úspěšně si počínal také na Broadwayi, kde mu byla za roli francouzského aristokrata v komedii Harryho Kurnitze a Marcela Acharda - Komisař Clouseau na stopě udělena cena Tony. Jeho herecký vývoj značně ovlivnila spolupráce s režisérem Billym Wilderem, v jehož komediích vytvořil populární komickou dvojici s Jackem Lemmonem; jejich humor byl založen na kontrastu dvou odlišných typů. Neúspěšně se ucházel o Oscara v roce 1971 rolí dobrosrdečného, neposedného a umíněného starého vdovce Josepha Kotchera zvaného Kotch, který odmítne jít do domova důchodců a ujme se svobodné dívky (Deborah Wintersová) s dítětem, v sentimentální komedii Kotch. Neunikla mu však cena BAFTA 1973, kterou obdržel za postavu sukničkáře Peta, o jehož manželských peripetiích vypráví tragikomedie podle románu Petera de Vriese Pete a Tillie. Tatáž cena ho neminula ani v následujícím roce díky titulnímu partu bankovního lupiče, pronásledovaného zároveň policií a členy mafie, která měla v bance ukryté peníze, v kriminálním thrilleru Charley Varrick. Mezi kandidáty na Oscara 1975 ho vynesla úloha vaudevillového veterána, komika Willyho Clarka, jenž se opět po mnoha letech schází na jednom pódiu se svým někdejším kolegou George Burns, ve film. přepisu Simonovy nostalgické komedie Vstupte. Hold jeho umění vzdal italský komik Roberto Benigni, když ho obsadil do role amerického kněze Maurice, k němuž se na Zemi připojí nezkušený ďábel Roberto Benigni, v komedii Ďáblík. 1948-58 měl za manželku Grace Johnsonovou a 1959 se oženil s herečkou Carol Marcusovou-Saroyanovou, provdanou předtím za spisovatele Williama Saroyana; jejich syn Charles Matthau nar. 1965 je hercem a režisérem.