Luděk Munzar

Pěknou historku vyprávěl Na Cibulce: Jako otužilec se i v zimě koupe ve venkovním bazénu. Tak si takhle prorazí led krumpáčem, který mu tam ale spadne. Jenže krumpáč taky něco stojí; potopí se pro něj dolů - podle procházejícího světla najde díru a leze ven. Vidí to sousedka: "Pane Munzar, vy se koupete s krumpáčem?" "Ne, beru si ho s sebou, abych se na druhý straně bazénu zase prokopal nahoru!"

Rokem 2010 se obnovuje spolupráce Luďka Munzara s pražskou Violou. Poté, co zde v dřívějších desetiletích recitoval Romanci pro křídlovku, jej před stým výročím narození Františka Hrubína oslovil Robert Tamchyna. Na jevišti Violy se oba sešli v komponovaném pořadu, jehož částmi se staly Munzarovy osobní vzpomínky na přátelství s básníkem, úryvek ze zmíněné poémy a reflexívní báseň z Černé denice. Celé pásmo vyniká markantním, avšak přesvědčivým střídáním nálad. Atmosféru nadto dotváří klavírní doprovod Emila Viklického.