Jiří Ornest

Jiří Ornest pochází z umělecké rodiny, jeho rodiči byli divadelní režisér Ota Ornest (1913-2002) a herečka Jarmila Smejkalová (1924-1994), herectví se věnoval také strýc Zdeněk Ornest (1929-1990). Vystudoval herectví na DAMU a hned po dokončení studií získal angažmá v Divadle E. F. Buriana, kde působil až do jeho zrušení (1968-1990). Na této scéně vynikl ve hrách Poprask na laguně, Jak se vám líbí, Racek, Scénář nebo Vějíř Lady Windermerové. Od roku 1990 hraje v Divadle Na zábradlí (Strýček Váňa, Pokoušení, Malý pogrom v nádražním bufetu), ale věnuje se i divadelní režii (Altán), uplatňuje se také jako překladatel (Dlouhá plavba domů), pokusil se i o vlastní autorské hry (Kdo je tady pán, Tragédie mstitele). Z Ornestovy divadelní tvorby stojí za zmínku komedie Nahniličko, jejímž autorem je jeho dlouholetý přítel Jan Kraus; Ornest toto představení režíroval a také zde hraje. Tato komedie se zpěvy se s mimořádným úspěchem hraje nepřetržitě již od roku 1995 (nyní v Divadle Kalich). Sluší se také připomenout alternativní formy divadla, jimž se Ornest věnuje od mládí – v 60. letech založil spolu s Petrem Svojtkou divadelní skupinu Růžový palouček, později patřil k původcům tzv. Divadla ve foyer, s Janem Krausem a dalšími přáteli pak v roce 1987 stál u zrodu projektu Náhradní divadlo, které působilo do roku 1990. Z ocenění Jiřího Ornesta je na místě vyzvednout Cenu Alfréda Radoka, kterou v roce 1996 obdržel za ztvárnění Ludwiga ve hře Ritter, Dene, Vos. První rolí Jiřího Ornesta před filmovou kamerou byla rozměrem nevelká postava svazáka Buchala ve filmu MÍSTO V HOUFU (1964). Po několika dalších menších rolích mladíků se v 70. letech propracoval k postavám vesměs vysokoškolsky vzdělaných mužů, hrál například lékaře (ZRCADLO PRO KRISTÝNU, 1975; NECHCI NIC SLYŠET, 1978). Již v šedesátých letech se objevil i v televizi (KONEC VELKÉ EPOCHY, 1965), užší spolupráci s tímto médiem ale navázal až po roce 1989, kdy hrál v inscenacích a seriálech. Tehdy se také dočkal větších příležitostí ve filmu (GOLET V ÚDOLÍ, 1995; HANELE, 1999). Zatím největší filmovou postavu neurvalého hokejovéhofanouška si zahrál v komedii MISTŘI (2005). Mezitím se výrazně uplatnil v televizi, v satirickém pořadu DVAADVACÍTKA (1998), jehož byl protagonistou spolu s Janem Krausem. Zatím naposledy jsme Jiřího Ornesta mohli vidět v sérii příběhů SOUKROMÉ PASTI (2008) v televizi Nova. Jiří Ornest byl v letech 1973-1988 ženatý s herečkou Danielou Kolářovou (*1946). Mají spolu dva syny, Šimona (*1974) a Matěje (*1977).