Marie Černá

Marie Černá, česká herečka němého filmu, jedno z mnoha jmen opředených záhadným osudem, neboť je o ní známo minimální množství informací. V datech narození se prameny shodují. Marie se narodila v Praze, 21. května roku 1906. Není známo, z jaké rodiny pocházela, lze jen usuzovat, že jako mladá osmnáctiletá dívka propadla okouzlení filmem a toužila si v něm zahrát. Jak se můžeme dočíst v publikaci „Náš film – Kapitoly z dějin 1896 – 1945“ od Luboše Bartoška, přihlásila se mladičká sedmnáctiletá Marie Černá na inzerát debutující režisérce Zet Molas (vl. jm. Zdena Smolová, 1896 – 1956), jež připravovala podle vlastního námětu a scénáře film ZÁVĚŤ PODIVÍNOVA (1923). Marie Černá měla ztvárnit roli Drahušky, mladé vesnické dívky s utajeným šlechtickým původem, do níž se zamiluje synovec majitele zámku, student Jindřich Bukovský (Vladimír Novotný). Zemřelý vlastník před lety zabavil šlechtické sídlo Drahuščině babičce. Stará křivda je po letech zahlazena usmířením, na Drahušku je v závěti strýce jejího milého též pamatováno s podílem, usmíření je završeno svatbou. Jednalo se o příběh nenáročný, podléhající dobovým komerčním trendům. Debutující Marie Černá nebyla u kritiky přijata příznivě, stejně jako celý snímek, který se do dnešní doby bohužel nedochoval. Mariino jméno by zřejmě upadlo zcela v zapomnění, kdyby natáčení nemělo dohru v podobě soudního sporu s režisérkou Zet Molas. Po dobu filmování totiž bydlela Marie Černá v režisérčině domácnosti. Za roli Drahušky měla slíbený honorář ve výši 7.000 Kč. K vyplacení částky však nedošlo, proto měl případ soudní dohru. Režisérka Molas u soudu vypověděla, že Marie Černá neprojevila pokoru a vděčnost za oblečen, stravu, údajnou permanentku do lázní v Koruně a další výhody, které jí poskytla. Navíc po herecké stránce odváděla natolik mizerný výkon, že musela být přeobsazena náhradnicí. Dvanáct scén mělo být z filmu zcela vystřiženo, další scény natáčela prý náhradnice zády ke kameře. Tím velmi utrpěla kvalita filmu a vše mělo vliv na jeho pozdější propad u kritiky. Nakolik toto vše byla pravda, dnes již nezjistíme. Kopie se nezachovala, jen 15 fotografií jakožto soudobá dokumentace. Na některých z nich je Marie Černá, dívka drobného vzrůstu a výrazného obličeje. Dost možná, že soudní spor s režisérkou jí pomohl k několika dalším rolím, které do konce dvacátých let ztvárnila před kamerou. K onomu sporu lze už jen dodat, že skončil smírem obou stran. Po Závěti podivínově hrála Marie Černá ještě v dalších deseti filmech. Role v těchto pěti titulech: JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ, OKOVY, NEMODLENEC a DĚVČE Z TABÁKOVÉ TOVÁRNY jsou v Bartoškově publikaci přisouzeny M. Černé jako velké či dokonce hlavní. Vzhledem k absenci jakýchkoliv informací o dalším soukromém životě mladé herečky řekněme si alespoň některá fakta k těmto filmům. Všechny tituly režíroval Václav Kubásek. V roce 1925 vzniklo drama OKOVY, jehož námětem byl stejnojmenný román od Jana Kobra. V dramatickém příběhu dvou větví rodu Vítězů z blahotického panství vytvořila Marie Černá velkou roli dcery zedníka Milady Rovenské, do níž se zamiluje jeden z potomků rodu. Film natáčený ve vinohradských ateliérech se bohužel nedochoval. V Praze – Krči, na Welzově zámečku, vznikla ve stejném roce filmová adaptace původní divadelní hry Františka Ferdinanda Šamberka JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ. Marie Černá hraje Julinku, sestru hlavní hrdinky Emy. Není bez zajímavosti, že Emu hrála Meda Valentová, jejíž skutečné jméno též znělo Marie Černá. V tomto případě se doklad herectví obou Marií Černých zachoval ve filmovém archívu. Podle románu Karoliny Světlé natočil V. Kubásek v roce 1927 film NEMODLENEC. Dle záznamů v NFA bylo natáčení filmu zahájeno již v roce 1924, avšak pro nedostatek financí byl film dokončen až v roce 1927. Marie Černá zde vytvořila dokonce dvojroli. Byla tulákovou dcerou Dalenou a její utajenou sestrou komtesou Alžbětou. Také tento film se do dnešní doby zachoval. Natáčel se nejen ve vinohradských ateliérech, ale též v Podještědí, ve Skalsku a v Mšeném. Hlavní roli sirotka Evy hraje Marie Černá ve snímku DĚVČE Z TABÁKOVÉ TOVÁRNY (1928). Film se natáčel ve skutečné továrně na cigarety v Jihlavě a též zůstal zachován. Marie Černá hrála velkou roli a dle předchozích obsazení je patrno, že pro Václava Kubáska byla tato herečka půvabného zjevu i zajímavým hereckým talentem. V roce 1929 se ještě objevuje před kamerou, ale role ve filmech Z ČESKÝCH MLÝNŮ a HORSKÉ VOLÁNÍ S. O. S. jsou zase již jen řazeny k těm vedlejším. Tímto rokem jméno Marie Černé z naší kinematografie mizí. Zůstává spousta otázek – z jakého důvodu mladá třiadvacetiletá dívka opustila filmovou práci? Možných hypotéz by bylo více. Možná se provdala a zasvětila svůj život rodině. Možná se zalekla nástupu zvuku a možná jí bylo naznačeno, že její hlas není natolik profesionální, aby zkoušku zvukového filmu ustál. Možná obojí, ale také mohl být ten důvod naprosto úplně jiný. Třeba ona sama už nechtěla hrát... Marie Černá je zosobněním jednoho z mnoha tajemství české filmové historie. Pokud by tento článek mohl přinést jakoukoliv odezvu od čtenářů, kteří vědí byť sebemenší zmínku o životě záhadné české herečky, budeme velmi rádi za obohacující informaci. Při zpracování využita publikace „Náš film“ (Praha, 1985) od L. Bartoška a „Český hraný film I.“ (Praha, 1995) – fakta z NFA