Harriet Beecher Stowe

Celoživotní bojovnice proti otroctví, jakékoliv nadřazenosti člověka nad druhým a také novinářka a spisovatelka. Narodila se jako Harriet Beechr 14. června roku 1811 v Litchfieldu, stát Connecticut do početné rodiny protestantského kazatele. Matka Harrietě zemřela, když jí bylo pouhých pět let. Celé dětství vyrůstala pod přísnými pravidly vycházejících z mravních požadavků a křesťanské zbožnosti. Přes tato přísná pravidla si její otec kladl celoživotně za úkol vést se svými dětmi diskusi o každodenních problémech a podporoval náboženskou toleranci. Harriet využila plně možnosti studovat a později zastávala místo učitelky v semináři pro dívky své sestry v Hartfordu. Zajímavostí je, že se v osnovách ústavu kladl důraz na zvyšování schopnosti dobře se postarat o domácnost, ale i na schopnost psát a reagovat na vnější podněty. Od roku 1832 se s rodinou přestěhovala do Cincinnati v Ohiu, kde byl její otec jmenován vedoucím semináře teologie-Lane Theological Seminary. V tomto místě se poprvé Herriet seznámila s hlubokou nelidskostí při obchodování s otroky v sousedním státě Kentucky, který leží za řekou Ohio. V roce 1836 se provdala za profesora biblické literatury Calvina Stowea, který působil na škole v Lane. Během harmonického manželství se stala matkou sedmi potomků. Již zde se pouští do zapisování svých denních postřehů. Společně s manželem opakovaně ukrývala uprchlé otroky. Během pobytu v Cincinnati sice sama přežila epidemii cholery, ale přišla o osmnáctiměsíčního synka. Zcela dospěla do jisté míry i v souvislosti se svou osobní tragédii k abolicionistickým názorům, které veřejně hlásala. Její první knihou byl soubor povídek, vydaným pod titulem Mayflower, který dopsala v roce 1843. Od roku 1850 byl její manžel Calvin jmenován profesorem na Bowdoin College v Brunswicku ve státě Maine. Od roku 1851 začala vydávat na pokračování román Chaloupka strýčka Toma v abolionistických novinách The National Era. Ve čtyřiceti pokračováních. Knižní vydání ve dvou svazcích si v roce 1852 vyžádal neobyčejný čtenářský zájem. Chaloupka strýčka Toma byla také první americkou knihou, které se prodalo více jak milion svazků. Její interval, ve kterém byly schopna napsat knihu, činil v podstatě v průměru jeden rok. Za takřka padesát let své spisovatelské činnosti napsala více jak třicet knih. V roce 1853 vydala klíč k chaloupce strýčka Toma, ve kterém byly uvedeny sbírky pramenů, ze kterých čerpala. V letech 1852, 1856 a 1859 navštívila ze studijních důvodů Evropu. V roce 1856 vydala svou druhou knihu proti otroctví pod názvem Dred: Příběh o velkém smutném močále. Jak se ukázalo její popularita dosáhla až samotnému prezidentu Spojených států Abrahamu Lincolnovi, se kterým se osobně v roce 1862 setkala. Po skončení občanské války se většinou věnovala románů týkajících se zejména rodinných témat. Po roce 1865 za honoráře nechala zbudovat zimní dům v Mandarinu na Floridě, kde napomáhala zřízení školy pro afroamerické děti. V roce 1873 se vrátila do Hartfordu. Svá další léta prožila v sousedství spisovatele Marka Twaina. Svou životní pouť skončila 1. července roku 1896 v Hartfordu ve věku 85 let. Erkul