Bohumil Říha

Jako pětiletý se s rodiči přestěhoval z Vyšetic na Táborsku, kde se 22. února roku 1907 narodil do rodiny kováře a strojníka, do Oltyně u Tábora. Zde prožil svá nejkrásnější klukovská léta a vstřebával současně, i když nevědomky, ale o to usilovněji, všechny pocity spojené sounáležitosti s přírodou, mezilidskými vztahy Od roku 1919 se z Oltyně s rodiči přestěhoval do obce Kluky u Čáslavi a právě v Čáslavi v roce 1925 absolvoval učitelský ústav. Po krátké pracovní epizodě po boku svého otce na statku v Klukách se stal výpomocným učitelem na národních školách na Čáslavsku. Tříleté období učitelování přerušil výkon základní vojenské služby v období let 1929 až 1931. Po návratu již jako odborný učitel na měšťanských školách, mezi jiným i v Habrech na Vysočině v letech 1934 až 1938 a v milovaných Poděbradech od roku 1938 do roku 1945, byl ustanoven do funkce okresního školního inspektora ve Vysokém Mýtě. Ve stejném zařazení pracoval v letech 1949 až 1952 v Poděbradech. Z Poděbrad odchází do Prahy, kde pracoval do roku 1956 jako tajemník Svazu československých spisovatelů. Činnost Bohumila Říhy je však mnohem širší, když počínaje rokem 1953 se stal členem ediční rady Státního nakladatelství dětské knihy, což plně souviselo s jeho autorskou literární činností. Tamtéž se stal po roce 1956 do roku 1967 ředitelem, když v mezidobí došlo ke změně názvu na nakladatelství Albatros. Bohumil Říha byl také od roku 1963 předsedou české Společnosti přátel knihy pro mládež a v roce 1964, po jejím přijetí do Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu při UNESCO, byl jmenován předsedou československé sekce a pravidelným účastníkem jejích mezinárodních kongresů a konferencí. Po dovršení důchodového věku v roce 1967 odešel do důchodu a zcela se věnoval literární činnosti. Po roce 1971 byl jedním ze zakládajících členů nového Svazu českých spisovatelů a následně se stal i členem jeho předsednictva. Do literatury vstoupil již v polovině 30. let minulého století, když pravidelně publikoval své fejetony a povídky na stránkách Lidových novin. Svůj knižní debut jako autor věnoval půvabnému pohádkovému povídání pro dětské čtenáře pod titulem: O lékaři Pinngovi /upravené vydání bez uvedení jména autora-O lékaři Pingovi a jeho svízelné cestě za spravedlností, 1998/. Ještě téhož roku v podobném duhu vydal pohádku: O třech penízích. Po roce 1945 se více prosazoval v periodikách, jako byly Nový život, Květy, Plamen, Kulturní tvorba, Literární měsíčník, ale i v denících – Rudé právo, Mladá fronta a dal. Po roce 1945 se stal rychle jedním z nejúspěšnějších autorů dětské literatury, když vydal v roce 1946 soubor povídek : Kmotříček Blažej; dívčí román Na útěku /1947, přepracovaný pod názvem Stázka - 1961/; pohádka O čertíkovi vykopnutém z pekla /1947/. Pro malé školáky napsal povídání: Na znamení zvonku/1953/. Z tohoto období Říhovy tvorby do popředí vystupuje dodnes známý knižní titul: Honzíkova cesta /1954/, která se dočkala mnoha vydání, ale i převedení na celuloidový pás. Mimořádným tvůrčím činem Bohumila Říhy byla obsáhlá publikace: Dětská encyklopedie /1959/, která mnohdy stála na počátku zájmů později úspěšných osobností vědy, kultury a sportu. Do roku 1959 vydal neméně slavnou knihu pro děti , sbírku povídek : O letadélku Káněti /1957/. Z velkého množství knih pro děti, které Bohumil Říha jako autor napsal je nezbytné připomenout: Adam a Otka /1961/; Střídá se kapitán /1963/, Adam a Otka /1961/; Nový Guliver/1973/; Vítek je zase doma /1974/; Klouček Smítko/1974/; Jak vodníci udobřili sumce/1974/; Dva kluci v palbě/1975/; Vítek na výletě /1975/; Velká obrázková knížka o zvířatech /1981, s M. Lukešovou/; Indiánská romance /1981/; Svatba v rybníce /1982/; Vítek /1982/, Vítek do Prahy, Vítek je zase doma, Vítek na výletě a dal. Jako autor knih pro dospělé čtenáře, které byly zčásti i zfilmovány se představil zejména po roce 1970: Přede mnou poklekni /1971, 1. díl trilogie/; Doktor Meluzín/ 1973/; Čekání na krále /1977, 2. díl trilogie/; A zbyl jen meč /1978, 3. díl trilogie/ a dal. Říhovy prózy pro děti se mnohdy staly základem pro vznik filmu nebo divadelní úpravy: např. Adam a Otka, kterou pro stejnojmennou divadelní dramatizaci připravil Karel Makoň /prem. 1972/; autorsky se s režiséry Bohumil Říha podílel na scénářích filmů Honzíkova cesta /1956, rež. Milan Vošmik, sc. + Ota Hofman/, Divoký koník Ryn /1981/ a Dva kluci v palbě /1983, oba r. Václav Gajer/. Próza O letadélku Káněti se stala námětem pro natočení filmu Prázdniny v oblacích /1959, rež. Jan Valášek, sc. Ota Hofman/, stejnojmenný film vznikl podle prózy Adam a Otka /1973, rež. Jaromír Dvořáček, sc. Milan Pavlík/. Mimořádně úspěšné filmové zpracování Říhova románu Doktor Meluzín, známé pod názvem Dým bramborové natě /1976, rež. František Vláčil, sc. František Vláčil a Václav Nývlt/ a podle románu Venkovan natočena stejnojmenná televizní hra /1984, rež. Evžen Sokolovský, sc. Jaroslav Dietl/. Za svou literární činnost získal Bohumil Říha pěknou řádku cen, např. : za knihu Nový Guliver cena polské IBBY Cena Janusze Korczaka /1979/; mezinárodní cena Medaile Hanse Christiana Andersena /1980/a dal. V roce 1975 byl za celoživotní dílo oceněn titulem Národní umělec. Od roku 1989 je udělována českou sekcí IBBY za počin v oblasti literatury pro děti a mládež Medaile Bohumila Říhy. Spisovatel Bohumil Říha zemřel v Praze 15. prosince 1987, ve věku 80 let. Erkul