Otakar Mařák

V rakousko-uherském mocnářství nebylo běžné, aby se v jedné rodině jako tomu bylo u Mařáků, sešlo tolik uměleckých talentů. Jedním z nich byl budoucí excelentní tenorista evropského formátu Otakar Mařák, narozený 5. ledna 1872 v maďarské Ostřihomi. Nejprve se projevilo již od dětských let nezpochybnitelné nadání pro malířství. Konečně Otakar byl synovcem výborného krajináře a profesora na císařské Akademii výtvarných umění v Praze Julia Mařáka. Toto výtvarné nadání Otakara přivedlo ke studiu pražskou Umělecko-průmyslovou školu , kterou absolvoval roku 1893 a odtud na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem profesorů Maxe Pirnera, Václava Brožíka. Ve stejném ateliéru studoval s ním i pozdější vynikající kreslíř, grafik a malíř Max Švabinský. V roce 1898 studia Otakar Mařák ukončil a nastoupil na místo asistenta kreslení na vinohradské reálce. Již v roce 1896 se Otakar Mařák objevil na oslavě narozenin Mikoláše Alše, kde jej slyšel zpívat tehdejší ředitel Národního divadla F. A. Šubert, který jej pochválil a současně vybídl s přihlédnutím, k výraznému pěveckému talentu, ke studiu zpěvu. Otakar Mařák se nakonec začal z popudu Šuberta připravovat na pěveckou dráhu a studoval v pěvecké operní škole Olgy Paršové-Zikešové. V roce 1899 si vyzkoušel své schopnosti a hostoval v Národním divadle v Brně v úloze Fausta /Gounod:Faust a Markétka/. Téhož roku si opět v Národním divadle Brněa zpíval part Tamina v Mozartově kouzelné flétně. V průběhu roku 1899 ještě několikrát pohostinsky vystoupil v brněnském ND. Řádným členem operního sboru ND Brno byl od 1.9.1899 do září 1901. Po náhlém ukončení smlouvy se odebral vyzkoušet své kvality na německých operních scénách v období let 1901 až 1903 - Franfurkt nad Mohanem, Berlín a naposledy jej angažoval Gustav Mahler k dvorní opeře ve Vídni. Po delší přestávce pak od března 1903 do listopadu 1907, kdy se již jako značně vyspělý tenor stal nejpřednějším smetanovským pěvcem, ale i výborným interpretem dalších českých klasiků, např. jako princ v Rusalce, nebo Dimitrij v operách Dvořákových, Dona Juana ve Fibichově Hedy, či jako Jakub Míla v Kovařovicově na Starém Bělidle. Ze světového repertoáru zvládnul s nebývalou lehkostí party ĺohy jako např. Vilém Meister, Manrico, Radames, Polio, Lohengrin a mnoho dalších . Od roku 1908 byl již od jara v Londýně, kde absolvoval mnoho vystoupení v opeře Covent Garden, mimo jiné i se slavnou Nelií Melbou. Od roku 1909 do roku 1934 byl stálým hostem operní scény Národního divadla v Praze . Poté se již se svým proslaveným jménem Otakar Mařák, stal členem komické opery v Berlíně, kde vydržel až do roku 1911 a následně byl členem městské opery v Hamburku do roku 1915. Ve stejné době absolvoval značné množství pohostinských vstoupení nejen v evropských divadlech, ale i v zámoří: Vídeň Drážďany, Berlín, velká opera ve Varšavě, královská opera v Budapešti, His Majesty Theater v Londýně,, Chicago Grand Opera a s ní realizoval rozsáhlé turné po Americe, aj. K již nastudovaným rolím si po roce 1915 přibral další tenorové úlohy z oper Wagnerových, Straussových, Rossiniho a dal. Válka Otakara Mařáka velmi zaskočila a musel se vrátit do vlasti, kde byl jako pěvec stálým hostem Národního divadla v Praze. Krátce po skončení 1. světové války přijal Mařák americké občanství. Zde v téže době i jeho žena Mary Cavanová. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 vystupoval Mařák i na jiných českých a slovenských scénách. Naposledy v Národním divadle vystoupil 21. června roku 1934 v úloze Alfréda Germonta z Verdiho La Traviaty. Během svého uměleckého života, který měl co do rozsahu zvládnutých tenorových operních rolí stále strmou vzestupnou křivku a také bohémský způsob přístupu k plnění závazků a zejména konflikty, které vycházely s jisté uspěchanosti, těkavosti, neměl Otakar Mařák na růžích ustláno. Odmítal role, nedodržoval vždy sjednané smlouvy a do jisté míry se choval opozičně vůči pražskému Národnímu divadlu. Mařák za svého pobytu v USA získal v roce 1924 výhradní právo rozšiřovat v Evropě vynález tzv.fonofilmu. Toto jeho podnikání nedopadlo dobře a dostal se do dlužní situace začátkem roku 1930, což řešil honorářem, který dostával za takřka každodenní vystupování v operetě Arény na Smíchově. Do USA odjel znovu v roce 1934, ale po počátečních úspěších zpíval už jen v rozhlase a dával soukromé hodiny zpěvu. V roce 1937 byl raněn mozkovou mrtvicí. Nedařilo se mu nejen zdravotně, ale opět se topil v dluzích a jen pomoc krajanů mu umožnila, aby se mohl vrátit do Prahy. První jeho manželkou byla zpěvačka ND Anny Adamcové-Olivové. Podruhé se oženil s americkou zpěvačkou Mary Cavan. Karel Mařák byl bratrem koncertního mistra ND Jana Mařáka a harfenistky Jiřiny Mařákové. Český tenorista Otakar Mařák zemřel v Praze 2. července roku 1939 ve věku 67 let. Erkul