Jerome K. Jerome

Jerome Klapka Jerome (02.05.1859 - 14.06.1927) Jerome Klapka Jerome se 2. května roku 1859 stal v anglickém Staffordshiru čtvrtým dítětem svého otce, jehož jméno znělo Jerome Clapp, ale později se nechal přejmenovat na Jerome Clapp Jerome. Jerome vyrůstal společně se sestrami Paulinou a Blandinou a s bratrem Miltonem, který brzy zemřel, v chudých poměrech, což popisuje ve své autobiografii My Life and Times. Změnil si prostřední jméno na Klapka podle maďarského generála Györgya Klapky, který pobýval v Anglii a udržoval s jeho rodinou přátelské styky. Jeho snem bylo stát se politikem nebo učencem, ale kvůli smrti rodičů v roce 1872 ukončil studium a snažil se najít zaměstnání, které by ho uživilo. Pracoval u železniční společnosti London and North Western Railway, kde setrval čtyři roky. V roce 1877 se inspiroval Blandininou láskou k divadlu a pokoušel se působit jako herec pod uměleckým jménem Harold Crichton. Spojil se se společností, která režírovala hry za malé náklady, často napsané některým z herců, a která si sama vyráběla kostýmy a rekvizity. Toto období později komicky popisuje ve své knize On the Stage - and Off, ze které je zřejmé, že byl v té době bez finančních prostředků. Po třech letech na jevišti, které mu nepřinesly výraznější úspěch, se ve 21 letech rozhodl hledat nové zaměstnání. Pokoušel se stát se žurnalistou, psal eseje a krátké satirické příběhy, ale většina z nich byla odmítnuta. V následujících letech pracoval jako učitel, skladník a úředník u advokáta. V roce 1885 konečně dosáhl úspěchu díky již zmíněné knize On the Stage - and Off, jejíž publikování mu otevřelo cestu pro další tvorbu. Následně byla vydána sbírka humoristických esejí Idle Thoughts of an Idle Fellow. 21. června 1888 se oženil s ženou, která se jmenovala Georgina Elizabeth Henrietta Stanley Marris a která se až devět dní poté rozvedla se svým prvním manželem. Georgina měla z předchozího pětiletého manželství dceru, jež zdědila jméno po své matce a přezdívalo se jí Elsie. Jejich svatební cesta probíhala na řece Temži, což výrazně ovlivnilo Jeromovo další a nejvýznamnější dílo Three Men in a Boat (Tři muži ve člunu). Po propuknutí války se dobrovolně nabídl sloužit své vlasti, ale do britské armády nebyl kvůli vysokému věku přijat. Chtěl pomáhat alespoň nějakým způsobem, a tak pracoval ve francouzské armádě jako řidič sanitky. Zkušenosti z války a smrt jeho nevlastní dcery Elsie v roce 1921 oslabily jeho tvůrčí a životní energii. V roce 1926 publikoval svoji autobiografii My Life and Times. O rok později na cestě z Devonu do Londýna přes Cheltenham a Northampton utrpěl těžký úraz, který mu způsobil krvácení do mozku a ochrnutí. Dva týdny byl ošetřován v nemocnici Northampton General Hospital, 14. června 1927 zraněním podlehl. Byl zpopelněn v Golders Green vedle své rodiny. V jeho rodném Walsallu později zprovoznili muzeum zaměřené na Jeromův život a dílo.