Růžena Šlemrová

Růženou Šlemrovou nám dodnes připomínají reprízované filmy třicátých a čtyřicátých let jako noblesní dámu, její herecký profil měl ovšem mnohem širší záběr, dnes již ale zapomenutý. Narodila se v Plzni do rodiny středoškolského profesora Bedřicha Macha (1853-1925), který se uplatnil také jako historik. Již v dětském věku ji zaujalo divadlo a zúčastnila se školních představení. Touha po herectví ji provázela i v dalších letech a přes svůj původ ve středostavovské rodině překvapivě dostala požehnání i od rodičů. Po maturitě soukromě studovala herectví u Otýlie Sklenářové-Malé a v roce 1909 získala angažmá ve Vinohradském divadle, kde strávila bezmála čtyřicet let. Na divadelním jevišti začínala Růžena Šlemrová postavami temperamentních a výřečných dívek (Kolega Crampton, Paličova dcera, M. D. Rettigová, Liliom, Večer tříkrálový). Na filmové plátno vstoupila velkou rolí nevěrné paní Fialové v komedii NOČNÍ DĚS (1914), která se natáčela částečně v prostorách Vinohradského divadla. V průběhu dvacátých let pak hrála v dalších devíti filmech, většina z nich se ale nedochovala. Teprve zvukový film odhalil přednosti Růženy Šlemrové v jejím osobitém verbálním projevu a v letech 1930-1945 dostala větší i menší příležitosti ve zhruba šedesáti filmech. Poprvé se objevila ve vlastenecky motivované FIDLOVAČCE (1930), ve vedlejších rolích si ji můžeme všimnout také v prvních zvukových filmech Vlasty Buriana (FUNEBRÁK, 1932; ANTON ŠPELEC OSTROSTŘELEC, 1932). Z následující filmografie pak za zmínku stojí kvalitativně diskutabilní, ale některými odborníky dodnes ceněné sociální drama NA SLUNEČNÍ STRANĚ (1933). Mezitím se Růžena Šlemrová v divadle přehrála do postav středního věku s převážně komediálním nádechem (Fidlovačka, Naši furianti). Výrazné psychologické portréty vytvořila počátkem 30. let v hlavních rolích dramat Mademoiselle a Případ Terezy Málkové, další hodnotné příležitosti dostala především v ruské klasice (Na dně, Talenty a ctitelé, Bratři Karamazovi). Naproti tomu ve filmu se její herecký projev zúžil do rolí paniček z vyšších společenských kruhů, které vesměs nesly společný prvek v pyšné a hádavé povaze, zároveň to ale byly obětavé matky hlavních hrdinů. Objevila se v desítkách dodnes oblíbených veseloher i dramat, jako manželé se po jejím boku vystřídali četní slavní herci jako například Theodor Pištěk, František Kreuzmann nebo Čeněk Šlégl, manželský pár vytvořila překvapivě i s Oldřichem Novým (ROZKOŠNÝ PŘÍBĚH, 1936). V rolích jejích dcer a synů se pak objevily všechny hvězdy mladé generace, připomeňme Adinu Mandlovou (VELBLOUD UCHEM JEHLY, 1936), Zitu Kabátovou (LÍZIN LET DO NEBE, 1937) nebo Hanu Vítovou (ADAM A EVA, 1940). Z mužských protagonistů pak můžeme připojit Hugo Haase, kterému hrála matku v komedii ANDULA VYHRÁLA (1938). Rok 1939 přinesl Růženě Šlemrové dvě hlavní role; zatímco komedie ŽENY U BENZINU (1939) patří dnes do kategorie právem opomíjených kuriozit, kvalitní hereckou příležitost dostala v nadčasové společenské veselohře PANÍ MORÁLKA KRÁČÍ MĚSTEM (1939). S nezmenšenou intenzitou – byť ovlivněnou těžkou protektorátní dobou – točila i v době okupace, po delší době se znovu objevila v několika filmech s Vlastou Burianem (KATAKOMBY, 1940; PŘEDNOSTA STANICE), opět hrála také s Oldřichem Novým (VALENTIN DOBROTIVÝ, 1942; SOBOTA, 1944). Po válce dočasně opustila Vinohradské divadlo, v roce 1947 se sice na jeviště vrátila, již o rok později ale musela ze zdravotních důvodů na divadelní herectví rezignovat definitivně. Stále se ale objevovala ve filmu, dobře známá je její kreace paní radové Dynderové v komedii HOSTINEC U KAMENNÉHO STOLU (1948), menší role pak odehrála v Krškových životopisných filmech POSEL ÚSVITU (1950) nebo MLADÁ LÉTA (1952), zaznamenat ji můžeme také v malé úloze rekreantky ve filmu DOVOLENÁ S ANDĚLEM (1952). Úplně naposledy se objevila v nevelké roli opět po boku Vlasty Buriana v komedii MUŽ V POVĚTŘÍ (1956). Růžena Šlemrová zemřela v Praze 24. srpna 1962 ve věku 75 let. Na vrcholu divadelní slávy a v počátcích velkých rolí ve filmu získala v roce 1932 za svou práci Státní cenu. Jejím manželem byl producent Robert Šlemr, který mimo jiné stál u zrodu filmových ateliérů v Hostivaři.