Hans Klering

Německý herec, režisér a grafik Hans Klering (vl. jménem Scharnagl), pocházející z dělnické rodiny berlínského tramvajáka a švadleny se narodil 8. října 1906. Otec mu zemřel během 1. světové války, takže chtěl-li mladý Hans zúročit svůj výtvarný talent, musel si už jako kluk na vysněné kurzy kreslení nejdřív vydělat. Pracoval jako poslíček, lepič plakátů, pomáhal v přístavu a přestože se r. 1924 vyučil obchodním příručím, stálou práci sháněl povětšinou marně. Od svých osmnáctin byl členem Komunistické strany Německa a žil v Kolíně nad Rýnem, kde se živil jako příležitostný malíř billboardů. Tady se seznámil s Hansem Rodenbergem, vedoucím avantgardního levicového souboru Blaue Blusen, což bylo počátkem jeho umělecké cesty. Postupně působil i v několika dalších divadelních skupinách a souborech (Rote Raketen, Kolonne Links) v Berlíně a severním Německu, ale roku 1931 se rozhodl pro emigraci do SSSR. Tady zpočátku pracoval jako topič na výletním parníku, brzy se ale stal řádným posluchačem Moskevského institutu výtvarných umění, kde si ho povšiml Erwin Piscator. Díky tomu se Hans Klering v Sovětském svazu prosadil nejenom jako malíř a grafik - účastnil se např. výstav v Paříži (1937) a New Yorku (1939), ale i jako herec. Jeho debutním snímkem se stal film režiséra Borise Barneta "Okraina" (1933), kde si zahrál německého vojáka, upadnuvšího během 1. světové války do ruského zajetí. Z dalších filmů Kleringova "ruského" období můžeme jmenovat jaště např. filmy „Ščors" (1939 - režie A. Dovženko), "Bogdan Chmelnickij" (1941), či "Jak se kalila ocel" (1942). Osobní přátelství navázal Hans Klering také s režisérem M. Donským, který ho obsadil hned do dvou svých filmů - "Duha" (Raduga,1943), kde Klering výborně ztvárnil značně nevděčnou roli krutého nacistického důstojníka; a "Nepokoření" (1945). V říjnu r. 1945 se Klering vrátil zpátky do Německa a stal se jedním z předních aktivistů, snažících se o opětovné podzvednutí kultury ve válkou zpustošené zemi. Pod jeho vedením byla v sovětské zóně Berlína 17. 5. 1946 založena filmová společnost DEFA. Hans Klering byl nejen jejím prvním ředitelem (v letech 1946 - 1950), ale jako zkušený grafik i tvůrcem známého černo-bílého loga, připomínajího filmový pás. Později se Hans Klering své vedoucí funkce vzdal, ovšem protože zůstal aktivní v mnoha výborech, i nadále vývoj studia do jisté míry určoval. V roce 1958 byl zvolen místopředsedou klubu filmařů Německé demokratické republiky a jako herec se pilně věnoval nejenom filmu, ale i televizi - do konce své aktivní kariéry ztvárnil okolo stovky rolí, především malého a vedlejšího formátu. Z jeho soukromého života se uvádí syn Pavel (* 1943 v SSSR, biochemik) a dvě dcery - Helga a Juliane (herečky) z jeho druhého manželství s kolegyní Elsou Koren. Hans Klering zemřel 30. října 1988 v tehdejším "východním" Berlíně a je jeho hrob se nachází na tamním Ústředním hřbitově Friedrichsfelde.