Magda Vášáryová

Na začátcích slibné kariéry se o Magdě Vášáryové říkalo, že je to mladší sestra Emílie. Obě sestry se narodily v učitelské rodině Jozefa Vášárye, kdy maminka nutila své žáky biflovat německá slovíčka a tatínek, ten byl ve městě známý jako lidový vypravěč, ale hlavně byl středoškolský profesor slovenské literatury a gramatiky, byl mezi studenty obávaným pedagogem. Magda se narodila v roce 1948, tak jako její sestra Emílie v Bánské Šťiavnici. Doma, v domácnosti, byl díky mamince naprostý pořádek. Že by od dětských let snila o tom, stát se uznávanou herečkou, to se jí vůbec nehonilo hlavou, ale přišel režisér Uher a natočili spolu několik snímků, pro nastartování herecké kariéry stačil její první celovečerní film - Senza mama. Divákům v patnácti letech nabídla novou tvář s civilním projevem. Film je velmi často vídán na slovenských programech. Rok na to ji vytrestal nestor českého filmu František Vláčil, kdy jí sbalil, odvezl kdesi na Šumavu a tu natočil náročný projekt - Markéta Lazarová (1965 - 1967). Pro šestnáctileté děvče, která se nesmělo upravit, mohla se neustále pohybovat, jen jako ušpiněná, daleko od rodiny, to v ní zanechalo vryp na duši, kdy se rozhodla již nikdy žádný film nenatočit, přesto ještě natočila filmy, které šly do trezoru. Končila šedesátá léta a přijely k nám sovětské tanky, zde se rozhodovala, co bude dělat, rozhodnutí padlo, ale její milovaná sociologie to nebyla. V době normalizace bylo rozhodnutí stát se herečkou, hrát na divadle, natočit prima filmy, to nejlepší, co mohla pro nás diváky udělat. Sedmdesátá a osmdesátá léta natočila báječné filmy, ke kterým se vracíme již téměř čtyřicet let. Pohádky Radúz a Mahulena (1970), kde hrála česká esa, jako Jaroslava Adamová nebo Dana Medřická, a hlavně sympatický titulní představitel Jan Tříska, nebo slavný Bajaja (1971), kde hrála po boku prince – zahradníka, který přemohl draka, Ivana Palúcha. O strastiplném, krátkém životě, Marušky Kudeříkové byl film …a pozdravuj vlaštovky (1972). Na Magdu se valí úspěch za úspěchem, k tomu učinkování v bratislavském Divadle Na korze. V rodinném životě se rozpadá první manželství s hercem Dušanem Jamrichem. Jsou rozvedeni v roce 1977, a o tři léta později poznává režiséra, herce, spisovatele, baviče - Milana Lasicu. A vše začalo opět klasicky : ,,...kdo je to? To je mladší sestra Emilky Vášáryové.“ Bylo to setkání s charismatickým umělcem osudové. Stal se druhým manželem a přišly na svět dvě dcery, Žofia a Hanka. Když se s odstupem času vracíme k televiznímu filmu Babička (1971), kde suverénně hraje naše, všem oblíbená herečka, Libuška Šafránková, kde je jedna z posledních rolí herečky Jarmily Kurandové, nelze nepostřehnout krásnou komtesu Hortensii Magdy Vášáryové. V televizi opět natáčí takový mini seriál Straty a nálezy (1974). Zde velkou roli hraje Juraj Kukura. Ale role Naďi, je příjemná, hraje studentku, které se podařilo vystudovat doktořinu a ještě se zamilovat. Je to žatva pro oči, točí s Milanem Kňažkem, Dvořákovou, Rusalku (1977). Ta není mezi manažery televize nikterak oblíbená, velice rychle se propadla do filmové konzervy, na kterou padá prach. To komedie Hry lásky šálivé (1971), to je z jiného soudku. Co způsobí náušnice v šlechtickém rodě, když každý čeká na potomky (Jiří Sovák, Slávka Budínová, Pavel Landovský). Otakar Vávra se rozhodl po letech, že opráší film Krakatit s Karlem Högrem a natočí barevné Temné slunce (1980) s Radkem Brzobohatým. Nevím, jak který divák film přijme, ale mě se tento dlouhý, akční příběh nelíbil, i když dívat se na Magdu není vůbec nepřijemné. Nepovedených filmů bylo více, ale není to chyba herečky, ale že všechno je ušité horkou jehlou (Zkrocení zlého muže – 1986). Ve stejný rok - 1986 se podílí i se sestrou na seriálu v televizi Alžbetin dvor, zde je jí přisouzena role vnučky Filipa Fabiciho - Celesty. Rod Fabiciho byl proklet a potomci pak museli trpět. Muži umírali mladí a ženy to v životě neměly lehké. Magda Vášáryová patří k velice úspěšným a pracovitým herečkám, šla z role do role. Přišel rok 1980 a filmaři pod vedením režiséra Jiřího Menzela se nastěhovali do malého pivovaru a natočili brilantní, slušivou komedii Postřižiny. To je film, na který se budou dívat diváci i za dalších padesát let (Rudolf Hrušínský, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík…). Kdo by zapomněl na koupací scénu Maryšky v pivě a nebo její vypitý pullitr na ex. Končí osmdesátá léta, i na studium sociologie došlo, učila se jazyky, které jí pomohli, na konci herecké kariéry, po natočení posledního filmu Súkromné životy (1990), k funkci velvyslance ve Vídni a ve Varšavě. A ne že by nebyl o ní u filmu zájem, ale nabídky odmítala a k filmu se z větší pravděpodobnosti již nevrátí? Byla jí nabídnuta role v americkém filmu Sophiina volba, kterou odmítla a po které skočila Meryl Streep, film si zadělal na Oskara. Co kdyby roli přijala, byl by úspěch, možná se rýsovala ohromná americká kariéra. Režisér Jan Svěrák s otcem Zdeňkem psali roli na tělo Magdy v Koljovi. Odešli s nepořízením. Roli převzala naše oblíbená, všem známá Libuška Šafránková a byla za to soška Oskara. Politička a bývalá herečka žije svůj život, jsou vnoučata. Vzorný manžel a dědeček je Milan Lasica, s ním asi není žádná nuda… Dále jsme ji mohli vidět i v: Sladký život Kalimagdory (1968), Zbehovia a pútnici (1968), Vtačkovia, siroty a blázni (1968), Skrytý prameň (1973)…