Billy Wilder

Slavný americký režisér a scénárista Billy Wilder se narodil 22. června roku 1906 v rakousko-uherské Suché v oblasti Haliče. Jeho rodné jméno bylo Samuel Wilder. Jeho rodiče podnikali v hostinské činnosti, nakonec v roce 1910 zakotvili ve Vídni. Billy zde získal střeoškolské vzdělání a po maturitě se přihlásil na práva. Vysokoškolská studia však nedokončil. Začal pracovat jako novinář pro DIE STUNDE. Své literární nadání uplatnil v roce 1929, kdy napsal podle reportáže Karla Siodmaka scénář k filmu LIDÉ V NEDĚLI (MENSCHEN AM SONNTAG). Tento projekt byl zfilmován pod režijním vedením Roberta Siodmaka a Edgara G. Ulmera. SCÉNÁRISTICKÉ ZAČÁTKY V roce 1933 Wilder emigroval. Přes Paříž uprchl do USA. Zachránil si tak život před jistou smrtí v koncentračním táboře v Osvětimi, kde později zahynuli jeho matka, nevlastní otec a babička. Wilder měl v USA v úmyslu proniknout do filmového průmyslu. Povedlo se mu to však až pět let po příchodu do Států. V roce 1938 se mu podařilo prosadit v Hollywoodu první scénáře pro Ernsta Lubitsche, původem německého rodáka a slavného režiséra komedií. Společně s kolegou Charlesem Bracketem napsal scénáře k těmto filmům – OSMÁ ŽENA MODROVOUSA (BLUEBEARD´S EIGHT WIFE, 1938) a NINOČKA (1939). WILDER REŽISÉREM Wilderův režijní debut se odehrál v roce 1942. Jednalo se o film s českým názvem ZUZANKA V NESNÁZÍCH (v originále THE MAJOR AND THE MINOR). O rok později zaznamenal velký úspěch s adaptací Chandlerova kriminálního románu POJISTKA SMRTI (DOUBLE INDEMNITY). Naopak jako příliš náročná pro divácké publikum se ukázala komedie PĚT HROBŮ U KÁHIRY (FIVE GRAVES TO CAIRO) z roku 1943, v níž Erich von Stroheim ztvárnil roli polního maršála Rommela. Za kýčovitý byl naopak označen muzikál z roku 1948 s názvem CÍSAŘSKÝ VALČÍK (THE EMPEROR WALTZ). Ve stejném roce natočil tzv. berlínský film s názvem ZAHRANIČNÍ AFÉRA (A FOREIGN AFFAIR), kde ztvárnila populární herečka Marlene Dietrich roli zpěvačky v nočním klubu, pohybující se mezi americkým milencem a manželem, jenž slouží u gestapa. VRCHOL DRAMATICKÉ TVORBY Za skutečný režisérský skvost B. Wildera lze právem považovat drama z roku 1950 s názvem SUNSET BOULEVARD. Příběh o milostném vzplanutí bývalé herečky v podání Glorie Swanson k mladšímu muži (William Holden), jenž však její city zrazuje a dochází k tragickému vyvrcholení, je opravdovou ukázkou života Hollywoodu. Je zde vykreslen typický hollywoodský život – jednou jsi dole, jednou nahoře, životem hereckých hvězd zmítá vášeň, alkohol, ve vypjetí mysli neváhají použít zbraň. Trpká cena za slávu. SUNSET BOULEVARD je umocněn po hodnotné stránce i výbornými výkony hlavních představitelů. POCTA PŘÍTELI LUBITSCHOVI Ernsta Lubitsche a Billyho Wildera pojilo letité přátelství umocněné dlouholetou spoluprácí a i podobným režisérských rukopisem. Oba byli perfekcionisté a při své práci používali podobné postupy. Při psaní scénáře pracovali raději v týmu, naslouchali nápadům a vjemům druhého bez jakéhokoliv náznaku o dravost sobecké konkurence. Při realizaci svých scénářů postupovali s opravdovou přesností, zejména co se týkalo postavení scény, jež musela odpovídat i těm nejmenším detailům. Z obou mužů však vyzařoval klid a skutečný zápal pro jejich práci, proto také filmový odkaz Lubitsche i Wildera je velmi kvalitní. V roce 1957 natočil Wilder poctu svému příteli Lubitschovi. Ačkoliv je film ODPOLEDNÍ LÁSKA (LOVE IN THE AFTERNOON) považován za remake Lubitschova filmu OSMÁ ŽENA MODROVOUSA, je spíše jeho pokračováním. Hlavní postavou je zde bohatý záletník, který potká ženu na celý život. Podaří se mu ji získat teprve až tehdy, když ona mu nasadí parohy. Pointa tkví ovšem v tom, že ho ve skutečnosti jeho vyvolená nepodvede, neboť tím nevěrným milencem je on sám. Zamotaný, ale vtipný příběh je umocněn hvězdným obsazením. V roli záletníka se představuje slavný herec Gary Cooper, který sice již nepatří mezi nejmladší milovníky v té době, nicméně přirozený šarm a charisma, jež z tohoto herce vyzařovalo, mu dovolují krásně sekundovat mladé a velmi půvabné Audrey Hepburn. Kouzlo filmu spočívá v tom, že jde sice o romantiku, ale bez jakýchkoliv náznaků kýčovitosti a přeslazenosti, doplněnou o střízlivý a vkusně pojatý humor. DALŠÍ KOMEDIÁLNÍ TVORBA Dalším nejúspěšnějším dílem žánru odlehčeného, tedy komediálního, je opět jedna z Wilderových režisérských legend – NĚKDO TO RÁD HORKÉ (SOME LIKE IT HOT) z roku 1959. Tehdy vznikl tento nesmrtelný snímek, jehož ozdobou je nepochybně hollywoodská legenda Marylin Monroe, jíž zdatně sekundují pánové Tony Curtis a Jack Lemmon. Sympatická a výborným vtipem naplněná komedie o proniknutí dvou muzikantů v ženských převlecích do dívčí kapely pobavila již několik generací a svým jemným humorem získala určitou nadčasovost. Jack Lemmon se objevuje také v další úspěšné Wilderově komedii s názvem BYT (THE FLAT) z roku 1960. Představuje zde zaměstnance pojišťovny, který svůj byt starého mládence zapůjčuje pro různá milostná dostaveníčka svých nadřízených. Nastane však okamžik, kdy se zamiluje do Shirley McLaine a v té chvíli se hodně věcí změní. ÚSPĚCH PO MNOHA LETECH V roce 1961 natočil Wilder film s názvem RAZ, DVA TŘI (ONE, TWO, THREE), v němž je vyslovena kritika německého národa a jeho poslušnosti k nacistickým představitelům v době nástupu této ideologie k moci. Pokřik „Raz, dva, tři“ ve skutečnosti bojově volá na své podřízené manažér firmy Coca-Cola (přestavován Jamese Cagneyem). Naprostá poslušnost a nesmět se zastavit ani ohlédnout – to je v podstatě ona skrytá kritika zaslepení davu, který poslušně propadá ideologii a fanatismu. V Německu nesměl být film dlouhá léta uváděn. Teprve v roce 1986 v západním Německu došel úspěchu. Za příčinu neúspěchu na počátku 60. let lze považovat mj. také postavení berlínské zdi, čímž došlo na dlouhá léta k rozdělení politických poměrů v Německu. Opožděný úspěch zmíněného filmu v polovině 80. let proběhl v době, kdy měl Billy Wilder za sebou svůj poslední režisérský počin. Stalo se tak v roce 1981, kdy natočil film KAMARÁDE, KAMARÁDE (BUDDY, BUDDY). Také zde se objevil jeho „dvorní“ herec Jack Lemmon spolu s Walterem Matthauem. SOUKROMÍ Billy Wilder byl dvakrát ženat. Poprvé se oženil v roce 1936. Deset let trvalo manželství s Judith Coppious, z něhož vzešly dvě děti. Po rozvodu měl také krátký vztah s herečkou Heddy Lamarr, oženil se však v roce 1949 s herečkou menších rolí Audrey Young. Z tohoto svazku již potomků neměl. Manželství skončilo 28. března roku 2002, kdy Billy Wilder v Beverly Hills podlehl zápalu plic. Zpracováno s využitím těchto zdrojů: SCHRÖDER, N.: Slavní filmoví režiséři, nakladatelství Slovart, Praha, r. 2004, 1. vydání, ISBN: 80-7209-643-5 www.imdb.com - heslo Billy Wilder