Karel Dostal

Karel Dostal se narodil 14. března 1884 v Nymburce. Byl synem herečky Národního divadla Marie Horské a bratr herečky Leopoldy Dostalové a režiséra a spisovatele Adolfa Dostala. Po absolvování České reálky v Praze studoval čtyři semestry na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Příležitostně hrával ochotnicky divadlo a v roce 1904 účinkoval proprvé profesionálně ve Smíchovské Aréně. Po absolvování Vysoké školy divadelního umění E. Reichera v Berlíně působil v Německu a Rakousku. V roce 1915 byl povolán do armády a na italské frontě zraněn. Těsně před koncem války se stal členem Nového vídeňského divadla. Svoji dráhu v Čechách začal v Českých Budějovicích, kde se stal prvním ředitelem tamního divadla (1919 - 1920). V roce 1920 přijal funkci šéfa činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě, ale nenastoupil tam a stal se režisérem a hercem činohry Vinohradského divadla (1920 - 1922). Odtud vedla jeho cesta do Národního divadla, kde působil v letech 1922 - 1955. Zde byl šéfrežisérem činohry, členem poradního sboru činohry nebo náměstkem šéfa činohry. Mimo práci v Národním divadle režíroval také v Městských divadlech pražských a v letech 1958 - 1959 vedl činohru divadla v Pardubicích. Jako režisér se snažil po vzoru německého divadla vnášet do toho našeho vysokou úroveň jevištní řeči a stylovou určitost pohybu. Stal se jednou z vůdčích režisérských osobností českého divadla meziválečného a válečného období. Vybíral si převážně hry s vážnou tématikou, ať už to byly hry filosoficky podnětné nebo politicky zaměřené, což činil především v době narůstající hrozby nacismu. Jeho inscenace Čapkových her Bílá nemoc, Matka a R.U.R. v letech 1937 - 1939 se staly brzy legendami. Dostal byl také výborným hercem, který se uplatnil jak v divadle, tak ve filmu od třicátých až do konce padesátých let 20. století. Zemřel 1. března 1966 v Praze.