Emil František Burian

...V samém závěru II. světové války byl E.F.Burian spolu s dalšími vězni poslán na lodi Cap Arcona na širé moře, kde byla loď záhy po vyplutí bombardována a vzňala se. Emil František Burian patřil k těm z mála šťastných, kterým se podařilo ve studené vodě, s vypětím všech sil, doplavat na břeh a zachránit si tak život./str.31/ / z publ. Herečka Stella Zázvorková-aut.,Eva Hrubešová,Petrklíč/

…Emil Burian …byl všestranný umělec. Dělal jazz, voice-band, což byl takový jazzový orchestr z lidských hlasů, vážnou hudbu modernizovanou jazzem, chtěl napsat operu Maryša, to byla jeho láska, chtěl dělat své divadlo založené na hudebních základech, chtěl režírovat film. Byl nabitý energií, tvůrčími plány a erotikou, která z něho přímo vyzařovala. Takový načepýřený, bojovný kohoutek./1/str.42 …Burian začal všechno a nic nedokončil. Chtěl objevovat, nechtěl napodobovat, nebo dělat něco, co už bylo hotovo předtím./2/str.42 …Jeho představení byla nabitá. Každá inscenace byla kulturní záležitost. Snad vrcholem jeho režisérské tvorby byla lidová svita: Vojna.Láska, vzdor a smrt. Uměl zde dramaticky využít lidový folklor v takové naivitě, jako mnohem později ve filmu Pasolini v Evangeliu svatého Matouše. Burian byl jedním z velkých tvůrců české avantgardy./3/str.43 …Z koncentračního tábora se vrátil také E.F.Burian. Jako vězeň prožil v transportu britský nálet na palubě lodi v Baltickém moři, a jestliže byl už dříve trochu nenormální, teď se zcvoknul úplně. Kromě toho se z něj stal krutý asociál. Ve svém divadle na Poříčí platil špatně herce, při zkouškách pojídal bohaté přesnídávky a přitom hercům připomínal, že bez něho jsou nuly a nikdo jim nedá práci. Aby to tak nekřičelo, nechal natáhnout za desátou řadou přes celé hlediště plachtu./4/str.125 /1-4, Otakar Vávra, Paměti aneb Moje filmové 100letí,nakl.BVD s.r.o. 2011/

E. F. Burian se 6.6.1945 /podle dobového tisku/ v časných ranních hodinách vrátil do Prahy, ve skupině asi 70 vězňů ze sběrného tábora v severoněmeckém Lübecku.