Gustavo Rojo

Budoucí herec a filmový producent Gustavo Adolfo Crefeld Sarandi Rojo Pinto se narodil 5. září 1924 v uruguayském Montevideu (jiné prameny však uvádějí, že se tak stalo na palubě německé nákladní lodi Crefeld , která se do Montevidea teprve plavila, anebo předkládají i různá jiná data jeho narození). Jeho matka byla španělská spisovatelka Mercedes Pinto, která z politických důvodů emigrovala do Uruguaye, a otcem diplomat Rubén Rojo Martín. Gustavo vyrůstal především v Mexiku, kam se celá, dosti početná, ale značně uměnímilovná rodina, později přestěhovala. Tam se Gustavo shlédl v příkladu svých starších sourozenců, bratra Rubena Rojo a sestry Pituky de Foronda, kteří byli herci. Gustavův filmový debut přišel už roku 1938, kdy si zahrál v mexickém filmu Ahora seremos felicesz. Od roku 1944 už stál před kamerou čím dál, tím častěji a první mezinárodní filmová zkušenost jej čekala roku 1948 ve filmu Tarzan and the Mermaids, s Johnny Weissmullerem v hlavní roli. O něco později často působil ve španělské kinematografii a roku 1956 se objevil v monumentálním filmu Alexander Veliký po boku Richarda Burtona. Jeho manželství s Rakušankou Erikou Rembergovou ho přivedlo k německému filmu, kde pracoval v mnoha různých žánrech, mimo jiné i v několika dobrodružných "indiánkách", natáčených podle románů Karla Maye. Za tuto činnost dokonce obdržel cenu "Scharlih" darovanou Mayovým muzeem. Na počátku sedmdesátých let se Gustavo Rojo vrátil do Mexika, kde se pravidelně objevoval v mnoha filmech, televizních seriálech a divadelních představeních. Byl 3x ženatý - jeho první manželka, herečka Mercedes Castellanos, tragicky zemřela v roce 1954, druhé manželství s Erika Remberg (rovněž herečkou) skončilo rozvodem, ale s tou třetí, Carmen Steinovou, vydržel až do svého skonu 22. dubna 2017 v Mexico City. Gustavo Rojo se dožil pozoruhodných 93 let a zanechal po sobě cca 150 filmových stop. Úspěšnou herečkou je i jeho dcera Ana Patricia Rojo.