Sergej Šakurov

Herec Sergej Kajumovič Šakurov, nositel titulu Národní umělec RSFSR (1991), laureát Státní ceny SSSR (1980) a Řádu za zásluhy (2002) se narodil na Nový rok 1. ledna 1942 v Moskvě. Oba jejho rodiče pracovali ve výzkumném ústavu, ale otec, Kajum Tufitovič, se doma příliš nezdržoval. Byl tatarského původu a jeho neklidná krev jej vedla ven, do přírody - věnoval se chovu psů a byl i uznávaným profesionálním lovcem. Veškerá tíha výchovy tak spočívala na mamince Olze, která toho však se svými čtyřmi potomky (Sergej byl nejmladší) moc nesvedla a děti tak vychovávala spíš ulice. Tomu odpovídaly i Serjožovy školní výsledky - namísto jedniček nosil domů spíš káravé poznámky a krvavé šrámy z klukovských bitek. Zlom nastal v jeho deseti letech, kdy se začal zabývat sportovní akrobacií, v níž dosáhl značných úspěchů. V patnácti letech už byl moskevským šampionem a později dokonce mistrem SSSR. Mimo to se v 7. třídě přihlásil do dramatického kroužku. Po ukončení školní docházky dlouho váhal mezi těmito svými koníčky, nakonec však zvítězila láska k divadlu a Sergej Šakurov začal na doporučení známého dramatika Viktora Rozova studovat na herecké škole při Cenrálním dětském divadle. Po ukončení studia (r. 1964) byl přijat do Divadla na Malé Bronné, odkud později přešel do Centrálního akademického divadla sovětské armády. Od roku 1971 byl členem Činoherního divadla K.S. Stanislavského. Ve filmu pak S. Šakurov debutoval roku 1966 - a to hl. rolí paličatého a živelného Pegakova ve snímku Jsem voják, mami. Hned první vystoupení mu přineslo popularitu mezi diváky a vzbudilo zájem mezi kolegy, takže nabídky dalších rolí na sebe nedaly dlouho čekat. Do dnešního dne ztvárnil Sergej Šakurov na 80 filmových rolí v dílech mnoha ruských i zahraničních režisérů. Mnoho let se drží na nejvyšších příčkách herecké popularity a i ve svém vyšším věku stále patří k idolům žen všech věkových kategorií. A není divu - jeho dílo se vždy vyznačuje silným hereckým temperamentem, originálním provedením a mimořádnou plastičností. Stejně výborně zahrál vojenského soudce ve filmu Paragraf 78 (2007), jako neandrtálce v "pravěké detektivce" Dve strely. Detektiv kamennogo veka (1989), nebo uhlazeného Jonathana Smalla v televizním filmu Dobrodružství Sherlocka Holmese a doktora Watsona - Poklad z Agry (1983). Mezi velmi zajímavé postavy patří i jeho Josif Vissarionovič Stalin (Vrag naroda - Bucharin - 1990) či Leonid Iljič Brežněv (TV minisérie Brežněv - 2005). Hezkou a rozsáhlou historickou roli A. Menšikova si S. Šakurov zahrál v seriálu Tajemství palácových převratů (2000 - 2001) nebo v polském snímku Pan Tedeáš (režie Andrzej Wajda - 1999), kde ztvárnil postavu kapitána Rykova. Dlužno dodat, že Sergej Šakurov byl jedním z velmi mála herců, kteří prakticky bez úhony prošli krizí ruské kinematografie, která následovala po rozpadu SSSR a "zlámala vaz" mnoha jeho slavným kolegům. Stejně bohatý jako jeho umělecká tvorba je i soukromý život S. Šakurova - jeho první manželkou byla kolegyně z Centrálního dětského divadla, herečka Natalia Oleněva. Měli spolu syna Ivana (1969), ale po cca 15 letech se rozvedli. I Šakurovo druhé manželství s o 19 let mladší herečkou Taťánou Kochemasovou skončilo po 10ti letech rozchodem. Narodila se z něho dcera Olga (1986). Do třetice už slavný herec neriskoval a k cestě k oltáři jej zatím nepřimělo ani narození syna Marata (2004), kterého mu porodila jeho současná přítelkyně, divadelní producentka, Jekatěrina Babalova. Sergej Šakurov stále žije a pracuje v rodné Moskvě, ve volném čase se zabývá sportováním (v současnosti je to hlavně plavání a tenis) a rád chodí na dlouhé procházky do přírody.