Anna Pavlovová

Životopisný snímek, zabývající se osudy slavné ruské tanečnice Anny Pavlovny Pavlovové (12. 2. 1881 Moskva - 23. 1. 1931 Haag). Že je tanec jejím posláním, věděla Anna už odmalička, kvůli nepříliš pevnému zdraví ji však uskutečnění tohoto snu stálo vždy mnoho sil. Roku 1899 ukončila studium na Carské baletní akademii v Petrohradě a už roku 1906 získala oficiální status primabaleríny. Její tanec nevynikal mistrovskou technikou, dokázala jím však vyjádřit neskutečnou vášeň, spojenou s jemnou romantikou pohybu. Dostala do vínku talent, který se tvrdou dřinou změnil v naprostou genialitu. V roce 1910 založila vlastní baletní soubor, s nímž vystupovala hlavně v zahraničí. Šířila slávu klasického ruského baletu po celém světě, byla nesmírně populární a bohatá, údajně však i značně nedůtklivá - když prý se jí při jednom představení zdálo, že má její partner větší ovace, vrazila mu při závěrečné děkovačce vzteklou facku. Snad nejvíce ji proslavilo baletní sólo "Umírající labuť", které se stalo jejím symbolem. V Rusku naposled vystupovala v roce 1914 a poté procestovala prakticky celou Evropu, u nohou jí ležel New York, navštívila i Orient, Austrálii, či Latinskou Ameriku. Všude se zajímala o národní tance a často pak jimi svůj repertoár obohacovala. Jejím vynálezem prý je i dodnes používaný tvar baletní obuvi s vyztuženou a plochou špičkou. 20 roků nekonečného cestování ji však připravilo téměř o všechnu životní energii a během jednoho ze svých evropských turné zemřela na zápal plic. Její poslední přání znělo: "Připravte mi můj labutí kostým." Už v něm však na pódium nikdy nevystoupila...