Valentina Talyzina

Valentina Talyzina se narodila 22.1.1935 v Omsku. Od dětství byla fascinována historií a po maturitě se pokoušela o studium na fakultě historie.Tam ale nebyla přijata, a tak začala studovat ekonomii na zemědělském institutu v Omsku. Už coby budoucí ekonomka se ve volném čase věnovala práci v dramatickém studiu. Jeviště ji tak fascinovalo, že v roce 1954 vzdala školu a nastoupila do Ruské univerzity divadelních umění (GITIS), kterou v roce 1958 absolvovala. Ve filmu Talyzina debutovala v roce 1963 rolí Iny v detektivce Člověk, který pochybuje, významněji se však začala objevovat ve filmech až na sklonku šedesátých let. Jeden z prvních velkých úspěchů Talyziny na plátně byla role Nadi v dobrodružné sérii Cesta k Saturnu a Konec "Saturnu", následovaly filmy Cik-cak hodně štěstí, Taškent, město chleba, Jeden delikt do důchodu, Neuvěřitelná dobrodružství Italů v Rusku, seriál Velká přestávka a další. Ve velmi populárním filmu Ironie osudu aneb Rozhodně správná koupel vytvořily s Liou Achedžakovou neuvěřitelně zábavné duo ztřeštěných učitelek, přítelkyň hlavní ženské postavy Nadi. V sedmdesátých a osmdesátých letech šla coby univerzální herečka z role do role, ať už byly dramatické, nebo komické; často ji do svých filmů obsazoval např. Eldar Rjazanov. Její údajně nejoblíbenější rolí však byla Žeňa z filmu Sergeje Bodrova Amatéři (1985). Úspěch trval až do poloviny devadesátých let a pak, stejně jako mnoho herců její generace, na čas zmizela z plátna i z obrazovky. Comeback nastal až v novém století. Valentina Talyzina byla krátce vdaná za výtvarníka Leonida Nepomnyastchye. Rozvedli se brzy po narození dcery, Leonid odjel poté do Mexika, kde se oženil a stal se známým umělcem. Jejich dcera Xenija Chairova je dnes také herečkou.