Karel Augusta

Karel Augusta (20. 6. 1935 – 31. 5. 1998) český herec, komik a bavič. Už jméno může naznačovat, že ke komice má blízko. Patří k těm hercům, kteří někdy nesou označení – herci vedlejších rolí. Narodil se Na Karlově, ale pak žil s rodinou v Nuslích. Otec pracoval na železnici. Začínal tam jako pomocný dělník a časem se vypracoval na strojvedoucího. Karel to pravé dětství však prožíval na venkově ve Střížovicích, což je obec kousek od Všetat. Zde jeho příbuzní – babička a dva strýcové - vlastnili malé hospodářství. Toto místo navštěvoval každou chvíli. Obzvláště za války, kdy nebylo, co jíst. Ve svých pamětech, tak jako většina lidí, Karel vzpomíná na Vánoční svátky. Na Ježíška věřil snad až do patnácti let. Do školy začal chodit v Praze. Navštěvoval „Svatoslavku“. Psal se rok 1944 a občas docházelo k bombardování. Rodiče jej raději odvezli do bezpečí, k babičce na venkov. Zde navštěvoval místní jednotřídku a učitelem mu byl jistý pan Zíta. Ten někdy nešel pro ránu daleko. Měl u dětí respekt. A jak se vlastně začala linkovat Karlova budoucnost? Rozhodl o tom otec. Nepřál si, aby syn Karel se dřel stejně jako on. Trval na tom, že Karel bude studovat. A tak se Karel dostal na obchodní akademii v Resslovce. Na škole byl však nešťastný. Matematika a účetnictví jej nebavily. Navzdory tomu na škole však zůstal. Uměl dobře psát na stroji a těsnopis. Avšak po celý svůj život nepochopil, co je to to „podvojné účetnictví“. Na této škole vyučoval i profesor Páleníček a dalších osoby, které psaly knihy o divadle, o hercích a o kultuře. Založili také divadelní spolek. Když byl Karel na škole druhým rokem, tak se do této party nadšenců zapojil. A jelikož byl dobrý, dostával i hlavní role. Tak asi zde začíná vztah Karla Augusty k herecké profesi. Po ukončení studia na obchodní akademii se přihlásil na AMU. Protože mu do plnoletosti chyběl ještě jeden rok (17) musel opakovat ročník. Podruhé už nemusel dělat zkoušky z řady předmětů. A tak si jen tak bokem dělal i hudební fakultu. Studoval hru na klavír, na flétnu, na saxofon, na kytaru a na hoboj. Upevňoval tak i svoji lásku k hudbě. Po ukončení studií na čas nastoupil v Uherském Hradišti. Psal se rok 1957. Čekala ho však vojenská povinnost. Tu vykonával v letech 1957 – 1959 v Písku. Poté v Jihlavě strávil v činohře půl druhého roku. Táhlo ho to však k operetě. Dostal angažmá do kabaretu „Studio 10“ v Brně. Raději než činohře dal přednost kabaretní scéně. Stálý kabaret však byl časem zrušen a nastala éra hostování. S kabaretem tak procestoval celou republiku. Poznal stovky jevišť a kulturních středisek v mnoha českých městech a vesniček. Během tohoto tažení na Slovensku jedno představení skončilo incidentem s maďarským publikem. Po čase skončil kabaret jako takový. Nyní přišla nabídka od Cirkusu AEROS. Karlovi nabídli, aby u nich dělal klauna a konferenciéra. Toto angažmá mu přineslo další školu herectví. Cirkusová manéž je přeci jenom jiný typ jeviště. Zde je na interpreta vidět ze všech stran. Karel se tu naučil žonglovat, gymnastice, chůzi po provaze. V neposlední řadě je to vystupování spolu se zvířaty. Po cirkusové epizodě opět odešel do Brna. Zpíval a tancoval ve varieté Rozmarýn. To byla další škola života. Obecenstvo zde sedělo za stoly. Při představení hosté popíjeli a jedli. Někdy i nevkusně komentovali vystoupení. Tomu všemu museli vystupující odolávat. Tehdy Karlovi bylo něco přes dvacet let. Ve varieté si jej všiml režisér Evžen Sokolovský a Karel po dvou měsících odešel do „Večerního Brna“. V té době patřilo k nejslavnějším divadlům na Moravě. Karel se postupně začal vypracovávat a dostávat do povědomí publika. Na této scéně zůstal osm let. Pak přešel do „Státního divadla“, kde hostoval ve dvou operetách. Jinak většinou hrál v činohře. Do Prahy se dostal po té, kdy jeho syn měl jít poprvé do školy. Napřed se do hlavního města přistěhovala jeho rodina a Karel je časem následoval. Dostal angažmá v divadle „Na forbíně“. Na prknech se setkával s Hegerlíkovou, Haukvicem a s Lírem. Po půlroce divadlo však zaniklo a Karel Augusta přešel do Rokoka. Zde se seznámil s Bedrnou. Ten mu pomohl k Darku Vostřelovi. Karel mohl dostávat zpívané role. Dalšími jeho partnery byli Waldemar Matuška, Zelenková, Hála, Neděla, Neumann a další. Byla to doba kdy se i hodně pilo a hýřilo. Po čase však musel Karel Augusta, a nejen on, dovadlo Rokoko opustit. Nastala doba, kdy začal převážně pracovat pro film. Využil nabídky od Filmového studia Barrandov. Stal se členem studia. V podstatě to bylo zaměstnanecké postavení. Musel hrát v různých filmech a přijímat všelijaké role (malé i velké). Jedním z nejvýraznějších filmů byl Jasného snímek Všichni dobří rodáci. Karel měl sice malou, ale stálou gáži. Občas přišly i honoráře. K tomu filmování je potřebné doplnit, že s filmem měl v počátcích problém kvůli postsynchronu. Měl potíže namlouvat sám sebe. Z toho důvodu se skoro nikdy nepouštěl do dabingu. Jako většina herců měl raději divadlo, než film. Také mu šlo o bezprostřední kontakt s divákem. Psala se sedmdesátá léta a k návratu k divadlu mu pomohl přítel Bedrna. Karel se dostal do divadla Na zábradlí. Přišly i hlavní role. Občas obdržel nějakou tu divadelní cenu. Až zde jej režisér Evald Schorm naučil herecké disciplíně. Přicházely nabídky od velkých pražských scén. Karel je však odmítal. V Městských divadlech pražských a v ABC se začaly hrát muzikály. Tam toužil Karel být a vystupovat. V Městských divadlech pražských poznal herecké velikány jako Václava Vosku a Stellu Zázvorkovou. Pan Voska se stal dalším jeho velkým hereckým učitelem. Už je z textu zřejmé, že Karel Augusta prošel celou řadou divadelních stánků. Působil také v divadle Na Zábradlí, v Karlíně. Ve své divadelní kariéře nebyla nouze ani o veselé zážitky. Je zajímavé, jak neplánovaná situace může ovlivnit divákův pohled na kvalitu divadelní hry. Např. v jedné hře Emigranti, inscenované v divadle Na Zábradlí, je scéna, kdy Augusta s Mrkvičkou postýlají postele. Jednou se jim jeden z polštářů roztrhl tak, že peřím byly zasypány i přední řady diváků. Toto nedopatření způsobilo u diváků daleko větší úspěch, než když se odehrávala běžná představení této hry. Nebo při jednom představení Gorkého hry „Na dně“ došlo k rozsáhlému výpadku proudu. Obecenstvo si vynutilo, aby představení bylo dokončeno při svíčkách. Představení skončilo obrovským sukcesem. Vedle divadelní a herecké činnosti Karla čekaly i ty mimodivadelní. Několik jich zmiňme.V jeho životě se objevilo období, kdy měl na vybranou. Buď nastoupit do vězníce na Borech jako politický delikvent a nebo do blázince. Vybral si to druhé. Nějakou dobu tak žil v Praze na Karlákem, v areálu neurologie Kateřinská. V rámci tohoto pobytu pracoval v márnici. Měl tam svůj klid. Přátele, kolegy. Čas od času se musela odvézt nějaká ta mrtvola. Zkušenosti z tohoto několikadenního pobytu v léčebném ústavu později využil při účinkování ve hře „Přelet přes kukaččí hnízdo“. Vedle herecké profese jej okolnosti donutily k tomu, že se vyučil i kuchařem. V několika televizních i filmových dílech pak různé postavy kuchařů vytvořil. Byl v této roli prostě důvěryhodný. Když se zrušila činnost divadla Komedie, což bylo o prázdninách, obdržel i Karel Augusta dopis s propouštěcím listem. Přes léto pak u kamaráda Jožky Paločka pracoval na salaši. Absolvoval rovněž potápěčské zkoušky do 20 metrů. Ty využil k tomu, že pracoval na zdymadle na Smíchově. Pracoval zde jako holka pro všechno – udržoval areál, uklízel i zahradničil. Po vyučení kuchařem prodával také grilované kuřata. Vystřídal celou řadu krámečků a stánků – Na Chodově, v Butovicích či na Černém Mostě. Po zkušenostech s prodejem na Florenci s tímto řemeslem skončil. Dalším mimodivadelním podnikáním byla práce skladníka ve velkoskladu v Klíčanech. Pobíral tam slušný plat za docela velkou dřinu. I tato práce kolidovala s divadlem. Zvláště, když odpoledne přivezlo zboží velké auto, toto zboží bylo potřeba složit a pak večer jít hrát divadlo. Karel Augusta se vždy se snažil mít dobré vztahy se všemi lidmi ve svém okolí. Nedělal rozdíly mezi těmi, co pracovali jako lékaři, či jako kulisáci nebo uklízeči. V divadle jej vesměs oslovovali kolegové „Karlíčku!“, i v případech, kdy mu vykali. Jak by se dalo napsat – Karel Augusta byl v kolektivu oblíben. K jeho českým nejoblíbenějším hercům patřili Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Václav Voska, Stella Zázvorková či Jarda Štercl. Dva roky po šedesátce se stále více projevovaly zdravotní komplikace. Pravděpodobně způsobené i dřívější kladné náklonnosti k alkoholu. Měl nemocná játra. Co v životě měl rád? Cestování a jízdu na parníku. Karel Augusta byl hercem malých rolí. Ty velké jej po celou kariéru míjely. Avšak zůstává nezapomenutelný. Divadlo a divadelní role (nejsou zdaleka všechny a budou doplněny): Uherské hradiště (1957) - vedlejší role Těžká Barbora – role 1. zbrojnoš Jihlava (1959) František Hrubín – Princezna Pampeliška – role Bábovka Sluha dvou pánů – role Silvínek Studio 10, Cirkus Aeros, varieté Rozmarýn (1960) Večerní Brno Hamlet aneb Cirkus Elsinor Drak je drak – role zelinář a později Šmidra Uhde – Král Vávra – role redaktir Kolíček Na Zábradlí Brecht - Don Juan (role Sganarella) Hrabal – Bambini di Praga (postava Bucifala) Rozervanec Nikolaj Alexejevič Ostrovskij – Les Don Juan – role Sganarello (státní cena) hra Les Mrožek - Emigranti Král jelenem – 1976 – role Truffadino Emigranti ABC Tlučhuba – 1979 – role Palístria Lesní pana aneb cesta do Ameriky – 1981 – role Barnabáš Pinta Rozervanec – postava šafáře Rokoko Nové mládí starého pána - role Enrico Biggioni Výnosné místo – role Akim Jusov Karlín Mamselle Nitouche – role Loriota Městská divadla pražská Den, kdy unesli papeže – role rabína