Andrzej Seweryn

Současný polský herec Andrzej Teodor Seweryn se narodil 25. dubna 1946 v německém Heilbronnu, kde byli jeho rodiče Zdzisław a Zofia, bývalí vězni z nacistického pracovního lágru internováni v repatričním táboře. Andrzejův otec, důstojník předválečné polské armády, doufal, že se syn vydá v jeho stopách, ale ten měl jiné zájmy - už odmala tíhl k divadlu. Neobešla se bez něj žádná školní besídka ani recitační soutěž a často účinkoval nejen jako herec, ale vystoupení svých spolužáků i dovedně režíroval. Není tedy divu, že po skončení poviné školní docházky se jeho kroky ubíraly přímo na varšavskou Vysokou divadelní školu (PWST), kterou úspěšně ukončil roku 1968. Vstup do "pracovního" života si však notně zkomplikoval díky své angažovanosti v protestních akcích proti okupaci Československa a strávil tak pět měsíců ve vězení. Naštěstí tento fakt nijak výrazně neohrozil jeho další uměleckou činnost a ještě téhož roku se stal členem varšavského divadla Ateneum, kde se během dvanáctiletého působení představil zejm. v klasickém repertoáru (mj. Běsi, Don Carlos, Ševci, Racek). Debutním filmem A. Seweryna se stal roku 1965 film Beata, ale jeho první velkou filmovou rolí byla postava vysokoškoláka Tomka ve snímku Polské album (u nás se film vysílal pod názvem: Marie, Anna) režiséra J. Rybkowského. Během 70. let pak A. Seweryn vytvořil celou kolekci rozporuplných postav, často nesympatických nebo přímo negativních rysů. V komorním psychologickém dramatu Roman a Magda (r. S. Chęciński), příběhu o manželské krizi, dokonale vykreslil hořký portrét cynického egoisty. Jeho hereckou kariéru zásadním způsobem ovlivnila spolupráce s režisérem Andrzejem Wajdou, v jehož filmech, díky nimž vstoupil do mezinárodního povědomí, vykreslil většinou portréty přisluhovačů komunistického režimu, cynické pragmatiky, frustrované intelektuály a slabošské typy: syn německého majitele lodžské tkalcovny Max Baum v přepisu románu W. S. Reymonta Země zaslíbená; milenec Jacek, protivník hlavního hrdiny (Zbigniew Zapasiewicz) dramatu Bez umrtvení; dirigent provinčního orchestru Adam Pietrzyk, který nedozrál ani do svých uměleckých ambicí, ani do role manžela a otce, v psychologickém dramatu Dirigent (Stříbrný medvěd na MFF v Západním Berlíně 1980); kapitán tajné státní policie Wirski ve společensko-historickém dramatu Člověk ze železa. Účinkoval i v TV seriálech Sedláci (1972), Noci a dny (1975), Polské cesty (1977) nebo Rodina Polaneckých (1978). Andrzej Seweryn se objevil ve více než padesáti filmech, většinou polských, ale i francouzských a německých. Počátkem 80. let trávil pracovní dovolenou ve Francii, kde jej zastihlo vyhlášení stanného práva v Polsku. Rozhodl se tehdy pro emigraci a stal se členem členem divadelního souboru Petera Brooka, v jehož monumentální inscenaci podle staroindického eposu Mahábhárata hrál dvě role: Durjódhana (ve francouzské verzi) a Judhišthiru (v anglické a ve film. verzi). Prosadil se i na francouzských divadelních scénách (např. National Populaire v Lyonu a Théâtre Amandiers v Nanterre). V roce 1993 byl přijat do jednoho z nejprestižnějších divadelníci ve světě, Comédie Française. Spolupracoval s mnoha předními evropskými filmaři a zájem o něj projevil také Steven Spielberg - ve svém filmu Schindlerův seznam mu svěřil postavu SS-Oberführera Juliana Schernera, kterému prý byl Seweryn nápadně podobný. Rok 199O je časem triunfálního Sewerynova návratu do polských kin ve dvou historických filmech Ohněm a mečem a Pan Tadeáš - a zejména pak titulní postavou legendárního kardinála Stefana Wyszyńského, jenž i za cenu vězení dokázal vzdorovat komunistickému režimu, v životopisném dramatu Primas. Tři roky z tisíce (r. T. Kotlarczyková). Za tuto roli A. Seweryn získal r. 2000 zvláštní cenu na filmovém festivalu v Gdaňsku a o rok později i Zlatou kachnu. V současnosti Andrzej Seweryn stále pobývá v zahraničí, do vlasti se však často vrací jak z pracovních, tak i soukromých důvodů. Tento vynikající herec byl 3x ženatý (Mireille Maalouf, Laurence Seweryn a Krystyna Janda) a z každého manželství má jedno dítě - dceru a dva syny. Z manželství s polskou herečkou Krystynou Jandou pochází dcera Maria (nar. 1975), která se rovněž věnuje herectví. Andrzej Seweryn bere herectví jako své životní poslání a neváhá se o své zkušenosti podělit s mladou generací - několik let vyučoval na varšavské i pařížské konzervatoři a o jeho oblibě mezi diváky svědčí i hvězdička s jeho jménem v lodžské Aleji hvězd. Zatím poslední rolí A. Seweryna (rok 2010) je hlavní postava spisovatele Adama v polském snímku Różyczka.