Dagmar Frýbortová

Dagmar Frýbortová se v patnácti letech nechala zapsat do rejstříku komparzistů pro český film, načež se v době protektorátu objevila v několika epizodních rolích. Souběžně ale studovala na konzervatoři a soukromě u Loly Skrbkové, což jí umožnilo ještě před koncem války vystoupit ve větších filmových rolích (dcera starosty ve společenské komedii ČTRNÁCTÝ U STOLU, 1943). Po druhé světové válce hrála v Divadle Voskovce a Wericha, od roku 1947 pak krátce v Divadle hudby. V těchto letech také dostala větší příležitosti ve filmu a dodnes si ji můžeme připomínat v POSLEDNÍM MOHYKÁNOVI (1947) nebo v HOSTINCI U KAMENNÉHO STOLU (1948). Slibný vývoj kariéry Dagmar Frýbortové přerušil komunistický převrat v roce 1948, kdy jí po uvěznění jejího otce bylo znemožněno další veřejné vystupování. V Divadle hudby pak pracovala jako uvaděčka a v roce 1951 se naposledy mihla v budovatelské komedii Štika v rybníce. Mezitím se provdala a poté až do důchodu pracovala jako úřednice ve Strojexportu.