Boleslaw Barlog

V letech 1930 až 1933 se připravoval na samostatnou dráhu režiséra v berlínské Volksbüne pod vedením Heinze Hilperta a Karlheinze Martina. Samostatné filmové režii se věnoval v období 1937 až 1945. Od roku 1945 se výhradně věnoval divadelní režii a řízení divadelních scén. V roce 1945 byl jmenován ředitelem berlínského Schlosspark-Theater. Od roku 1951 se stal ředitelem znovu vybudovaného divadla Schiller-Theater. V této funkci byl až do roku 1972. Mimořádných úspěchu dosáhl jako režisér v inscenacích zejména psychologických her. Významná byla jeho režie dvou děl Carla Zuckmayera Des Teufels General /1948, Ďáblův generál/ a Hejtman z Kopníku /1954 a 1967/. V roce 1957 zaznamenal úspěch se svou režií hry Johna Osborna Ohlédni se v hněvu /1957/. Poměrně výrazný vliv na vývoj německé režijní školy měly Barlogovy inscenace - Edwarda Albeeho - Kdo se bojí Virginie Woolfové? /1964/, Ibsenovy - Přízraky /1970/, A. P. Čechov - Višňový sad /1973/, John Steinbeck - O myších a lidech /1974/. Velmi uznávané jsou i jeho inscenace J. W. Goetha, Williama Shakespeara, Gerharta Hauptmanna aj. Jako režisér byl pověstný tím, že důsledně vycházel z textu a herce vedl tak, aby svou postavu utvářeli především v duchu psychologického realismu. V roce 1981 vydal svou knihu vzpomínek - Theater lebenslänglich /Divadlo doživotně/. Erkul