Oprah Winfrey

Pohádku o černošské Popelce připomíná příběh Oprah Winfrey (1954), nejznámější americké producentce a moderátorce vlastní talk show. Přišla na svět jako Oprah Gail Winfrey na farmě v Mississippi a její sotva dospělá matka Vernita Lee (1935) ji vlastně "odložila" na vychování k babičce Hattie Mae Lee (1900-63), která ji už od útlého věku učila číst hlavně Bibli. V místním kostele našla sotva šestiletá Oprah své první vděčné obecenstvo. Po devíti finančně velmi chudobných, ale jinak poklidných letech se musela vrátit ke své matce do Milwaukee, kde zažila příliš drsnou školu života - stala se znásilněnou obětí členů vlastní rodiny - strýce a bratrance. Třebaže to její matka věděla, nijak nezakročila a zneužívaná dcera jí to nikdy neodpustila. Často utíkala z domova, ocitla se i v nápravném zařízení pro mladistvé a jediné východisko viděla v naprostém osamostatnění. Ještě jako nezletilou (a těhotnou) ji soud svěřil do výchovy Vernona Winfreye, žijícím v Nashville (Tennessee), o kterém se dlouhá léta domnívala, že je jejím biologickým otcem. I když tomu tak nebylo, zachoval se k ní tento vlastně cizí muž lépe než vlastní rodina a poskytl jí kvalitní vzdělání. Její problematická matka Lee zatím přivedla na svět další dceru Patricii (1960-2003), která později zemřela na předávkování kokainem a po několika letech opět dceru, kterou dala k adopci. Posledním sourozencem byl bratr Jeffrey, který se v r. 1989 stal obětí AIDS. Touha oprostit se od deprimujícího "rodinného" prostředí se stala hnací silou její ctižádosti a Oprah brzy patřila mezi nejúspěšnější studentky na střední škole v East Nashville High School, kde se umístila na 2. místě v celonárodní soutěži v dramatickém výkladu. Jako bonus získala v 17 i titul Miss Černá kráska Tennessee. Po ukončení středoškolského studia dostala nabídku nashvillského rádia, kde začla pracovat jako první černošská moderátorka zpráv. Začátky nebyly (kvůli její barvě pleti) zrovna lehké, ale hrůzné zážitky z dětství to nepředčilo. Oprah šla dále cestou vzdělávání, studovala rétoriku a herectví a krátce po třicítce ztvárnila ve Spielbergově dramatu Purpurová barva (1986) vedlejší roli Sofii, za kterou získala i nominaci na Oscara. V témže roce uvedla i svou vlastní The Oprah Winfrey Show, kterou uváděla dlouhých pětadvacet let. Její talk vysílání bylo vždy mimořádně emotivní a hlavně díky ní podepsal tehdejší prezident Bill Clinton návrh zákona na vznik seznamu pedofilů. Vedle moderování a produkce se tato sympatická černoška čas od času objeví i ve filmu - např. Vyhoď máti z vlaku (1987), Než ženy měly křídla (1997) nebo naposledy v Dannyho parťácích 3 (2007). I když dnes patří mezi 50 nejbohatších lidí na světě, její srdce i peněženka jsou otevřené dokořán - pravidelně posílá peníze na chudé Haiti, financuje školy pro černošské děti v Africe, je předsedkyní několika charitativních nadací a její zaměstnanci jsou odměňováni víc než štědře. V soukromém životě už takové štěstí nemá - po středoškolské lásce se chtěla provdat za Williama Taylora, který však její popularitu a ctižádost neunesl. S jejími více či méně šťastnými vztahy koriguje i její (nad)váha, se kterou bojuje celá léta. Oprah je nejen mecenáškou neznámých, ale nadaných lidí, ale obrovský díl popularity "věnovala" i svému demokratickému prezidentskému kandidátovi Baracku Obamovi v roce jeho zvolení (2008). V současnosti tato zřejmě největší afroamerická filantropka a mnohonásobná držitelka ceny Emmy rediguje vlastní časopis, uvádí i produkuje rozhlasovou talk show a připravuje životopisný snímek, ve kterém ji má ztvárnit další černošská hvězda Halle Berry.