Bibi Andersson

Narozena 11. 11. 1935, Kungsholmen, Stockholm, Švédsko jako Birgitta Andersson. Bibi Andersson si filmový fanoušek vybaví především v souvislosti s filmy I. Bergmana, které z ní učinily mezinárodní hvězdu. Ať už to byla Mia v alegorii "Sedmá pečeť" - 1957 (Sjunde inseglet), stopařka Sára v psychodramatu "Lesní jahody" - (1957 Smultronstället), těhotná Hjördis v dramatu "Než se rozední" - 1958 (Nära Livet), hypnotizérova žena Manda v dramatu "Tvář" - 1958 (Ansiktet), ošetřovatelka Alma opatrující zhroucenou herečku v "Personě" - 1966 či nevěrná doktorova žena v "Doteku" - 1970 (Beröringen), za kterou obdržela cenu BAFTA. K umění měla blízko i její sestra, která byla primabalerínou Královské opery. Bibi začínala Dramatickou školou Gösty Terseruse a dále studovala divadelní školu při Královském dramatickém divadle ve Stockholmu. Od konce 40. let statovala ve filmech a 1952 se objevila v reklamě na mýdlo, kterou režíroval právě Ingmar Bergman, který ji pak angažoval do Městského divadla v Malmö. Od roku 1959 je členkou stockholmského Královského dramatického divadla, kde účinkovala mj. ve "Třech sestrách", "Balkónu", v "Romeovi a Julii" a v dramatu A. Millera "Po pádu". Ještě dnes je na divadle velmi aktivní, hrála i na amerických jevištích a v roce 1990 se pokusila poprvé o divadelní režii. Nezapomenutelná a oceněná hereckou cenou na MFF v Západním Berlíně 1963 byla i pod vedením režiséra V. Sjömana, jako zamilovaná Bibi v psychodramatu "Milenka" - 1962 (Lustgărden) a vzbouřená Liz v komedii "Mladé ženy" - 1968 (Flickorna - M. Zetterling). V říjnu 1995 se zúčastnila konference o Bosně, která se konala v Praze. V letech 1960 - 73 byl jejím manželem režisér Kjell Grede a od roku 1978 byla provdána za Pera Ahlmarka. 2x byla na nominována na cenu BAFTA. Jinak získala na MFF Cannes v roce 1958 cenu za nejlepší herečku spolu Evou Dahlbeck, na MFF Berlin 1963 cenu za nejlepší herečku, v roce 1968 a 1975 cenu kritiků jako nejlepší herečka.